Byl to zkrat, řekl muž odsouzený na 18,5 roku za vraždu pětiměsíčního syna

Krajský soud v Hradci Králové uznal muže vinným ze zvlášť závažného zločinu vraždy a uložil mu trest 18,5 roku ve věznici se zvýšenou ostrahou.

„Vina byla jednoznačně prokázána, pan obžalovaný ji i přiznal. Byť si uvědomoval, že samotné třesení může způsobit smrt, přidal na intenzitě. Dal dítěti dvě facky, třásl s ním a přestal až ve chvíli, kdy dítě vypadalo jak hadrová panenka. Pak s ním ještě z půl metru hodil do kočárku. Za nás je jednoznačné, že s následkem, který nastal, musel být srozuměn,“ uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Jiří Vacek.

Podle obžaloby muž nejprve s kojencem třásl už o několik týdnů dříve, aby utišil jeho pláč. Dítě tehdy podle znalců jen shodou šťastných okolností přežilo bez vážnějších následků. K druhému útoku došlo začátkem března, kdy otec zůstal s chlapcem doma ve chvíli, kdy matka odešla do práce. Dítě několikrát udeřil, prudce s ním třásl a poté ho hodil do kočárku. Následně z domu odešel a nechal syna bez pomoci. Matce dítěte o události nic neřekl, přestože s ní byl během té doby v kontaktu přes mobil.

Myslím na syna každý den, řekl muž u soudu

„Nesouhlasím s právní kvalifikací vraždy. Svého činu lituji, byl to zkrat,“ řekl obžalovaný u soudu s tím, že hlavním důvodem jeho činu byl fakt, že chlapeček usilovně brečel. Na otázku předsedy senátu, zda byla jeho frustrace z pláče větší než obava, že by mohl dítěti ublížit, odpověděl, že ano. „Nikdy se to nemělo stát, svého činu moc lituji. Dal bych svůj život za to, abych to vzal zpátky. Myslím na syna každý den,“ dodal ve své závěrečné řeči.
U soudu také uvedl, že zůstává v kontaktu s matkou dítěte, která ho pravidelně navštěvuje ve věznici a s níž je denně v kontaktu po telefonu.

Znalci uvedli, že útok dítěti způsobil závažná poranění mozku. Časová prodleva mezi napadením a poskytnutím lékařské pomoci jeho stav výrazně zhoršila. Nelze však s jistotou říct, zda by bylo možné dítě zachránit, kdyby byla pomoc přivolána okamžitě. Podle psychologického posudku obžalovaný netrpí duševní nemocí a jeho resocializace je možná.

Matka: Soudit ho nechci, soudit ho jednou bude náš syn

Matka dítěte u soudu popsala, že po návratu domů našla syna bezvládného v kočárku. „Chrčel, myslela jsem si, že je nachlazený. Když jsem ho vytáhla z kočárku, nereagoval, měl zakloněnou hlavičku a z pusinky mu vyteklo mléko. Odvezla jsem ho do nemocnice a tam mi doktoři sdělili, že ho nedokážou zachránit,“ uvedla žena se slzami v očích.

Žena u soudu dodala, že obžalovaného nechce soudit. „Neřekla bych, že je to špatný člověk. Nikdy se ke mně nechoval zle, děti ho měly rády. Nechápu, proč se to muselo stát. Soudit ho asi bude jednou náš syn, já ho soudit nechci.“

Státní zástupce v závěrečné řeči uvedl, že se muž „dopustil nejhoršího činu, kterého se otec na svém dítěti může dopustit“. Podle něj je obžalovaný labilní, nevyrovnaný a impulzivní, a proto navrhl trest při horní hranici zákonné sazby. Obhájce naopak tvrdil, že nešlo o úmyslnou vraždu, ale o ublížení na zdraví s následkem smrti.

Soud se nakonec přiklonil k názoru žalobce a obžalovaného poslal do věznice se zvýšenou ostrahou na 18,5 roku. Rozsudek není pravomocný. Obhájce se proti němu na místě odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Tomáš Kulhánek