Had je nepřehlédnutelný a lidé jsou jím fascinováni

Co bylo impulsem k tomu, abyste se před třiceti lety začal zabývat chovem plazů, zejména hadů?
Vidím to už na malých dětech, které k nám do Světa plazů přijdou. Svým rodičům s nadšením vyprávějí, co je to za hady. Mě to v dětství také fascinovalo a navíc jsem měl na Moravě strýce, který několik hadů měl. Ten prvotní impuls ale asi pocházel spíše z knížek, kde byly jejich obrázky, a to mě hodně zaujalo.

Pamatujete si prvního plaza, kterého jste si pořídil?
Bylo mi sedmnáct let. Tehdy jsem jel do zverimexu ve Dvoře Králové nad Labem pro hroznýše, kterého tam ale ještě neměli, a odvezl jsem si užovku červenou, což byl můj první had. Za čtrnáct dní jsem si tam jel pro hroznýše. V té době u nás moc plazů nebylo, dnes už je ta škála velmi pestrá.

Čím vás tato zvířata okouzlila?
Had mi od začátku na pohled připadal jako hezké, zajímavé a na dotek příjemné zvíře. Možná je to také tím, že malému dítěti se líbí pravěká zvířata, a já si myslím, že had s tím souvisí. Pokud vás fascinují ještěři z pravěku, přeroste to do teraristiky, což je chov bezobratlých živočichů, obojživelníků a samozřejmě hadů.

Had je vrchol estetické dokonalosti a je tedy i krásný, řekl před lety Petr Velenský, kurátor plazů pražské zoologické zahrady. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Zcela určitě. Had je tvor, který, přestože nemá nohy, dokáže neuvěřitelné věci. Je rychlý, nemá žádný problém si obstarat potravu. Kromě toho je to zvíře, které je asi nejvíce opředeno nejrůznějšími mýty. Pro někoho je symbolem zdraví, pro jiného pekla. Had v kterékoli zemi na světě je nepřehlédnutelný, vzbuzuje pozornost a lidé jsou jím fascinováni. Dalo by se říci, že je to téměř mytologický tvor. Had sehrál svou roli už v biblickému příběhu rajské zahrady, v místě, kde žili Adam a Eva.

Ke kolika druhům jste se během tří dekád dopracoval? Můžete je představit?
V současné době to bude minimálně padesát druhů hadů, od těch nejjedovatějších až po ty nejdelší na světě. Jsou to zmije, chřestýši, kobry, mamby, anakondy, krajty a další.

Na začátku letošních prázdnin jste v Hradci Králové – Kuklenách otevřeli Svět plazů. Jak k tomu došlo a co tomu předcházelo?

Už jsem měl rozjetý chov hadů a v tomto místě, kde byl původně minigolf, se pro nás nabízely vhodné prostory. Rozhodli jsem se v prvním patře i v přízemí objektu vybudovat Svět plazů, který ve velkých městech, jako jsou Hradec Králové nebo sousední Pardubice, chyběl. Dalo by se říci, že jsme na začátku tohoto projektu a návštěvníci se dočkají dalších přírůstků.

Jak rozsáhlá je tato expozice a v čem je unikátní?
Nejen počtem plazů, ale také velikostí. V současné době má tato expozice 700 metrů čtverečních a je určitě největší v České republice. Plánujeme její rozšíření a chceme vybudovat větší místnost, kde bychom rádi umístili mořského nebo nilského krokodýla. Mimo to přibydou bezobratlí živočichové, žáby, štíři či sklípkani, kteří patří do třídy pavoukovců. Jsme docela mile překvapeni, že se na ně návštěvnici často ptají. Do budoucna bychom také chtěli vytvořit zimní zahradu s českou herpetofaunou, což je kolektivní skupina obojživelníků a plazů vyskytujících se v určité oblasti a zahrnuje druhy s vysokou ochranářskou hodnotou.

Jak je těžké sehnat krokodýla?
Záleží na druhu. Třeba kajman se dá dnes koupit celkem běžně. U velkých krokodýlů je to složitější.

Máte přírůstky, na které jste obzvlášť pyšný?
Řekl bych, že je to mamba zelená. Máme tady otce tří mláďat, která se u nás narodila a jsou umístěna v našem zázemí. Pyšní jsme i na menší druh chřestýšů, kteří by se dali považovat za raritní. Nesmím zapomenout ani na brazilské užovky, jež jsou největší na světě. Kromě rodičů zde máme dvanáct mláďat.

Chováte také jedovaté a nebezpečné plazy. O které druhy jde?
Od lehce jedovatých hadů přes mamby až po taipana, nejjedovatějšího hada na světě. Musím ale návštěvníky upozornit, že máme vše dokonale zabezpečeno, takže se nemusejí ničeho bát.

Jedovatý had vás nikdy neuštknul?
To se mi naštěstí zatím nestalo, kromě plivnutí kobry do oka. Rychle jsem si ho ale vypláchl vodou, takže se to obešlo bez následků.

Kde k jednotlivých druhům přicházíte?
Buď jde o chovatelskou výměnu s tím, že jste v kontaktu s chovateli nejen u nás, ale i v zahraničí, nebo se několikrát v roce konají velké teraristické burzy v německém Hammu a v nizozemském Houtenu, kde se dá domluvit vše, co potřebujete. Kromě toho jsou na WhatsAppu skupiny evropských chovatelů, s nimiž je možné komunikovat. Vše v tomto směru funguje tak, jak má.

Když chcete vytvořit expozici, musíte dodržovat nějaká pravidla?
Pokud vlastníte jedovaté hady nebo krokodýly, je nutné oslovit veterinární správu, která vydává povolení k chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči. Samozřejmě nesmím pominout stavební povolení, kolaudace, dodržování hygienických předpisů a další souhlasná prohlášení různých orgánů.

V jakých podmínkách tedy u vás hadi žijí?
Myslím, že ve výborných. Každé terárium je vybavené osvětlením, keramickou lampou a je regulované termostatem, kde je nastavená denní a noční teplota. Pro hady je důležitý prostor, který mají mít, vlhkost a teplota. Důležité je také vybavení s úkryty a pro stromové hady větve. Prostě vše musí být k jejich životu přirozené, aby se hadi v tom prostoru cítili dobře.

Co je pro vás hlavním smyslem a cílem?
Naším cílem je ukázat všem zájemcům tajuplnou říši této živočišné skupiny, často neprávem opomíjenou a démonizovanou. Jsme velmi rádi, že k nám návštěvníci všech generací chodí, mají o plazy zájem, fotí si je. Moc nás těší, když z horního patra expozice lidé scházejí nadšení, protože nejen že nevěděli, že tolik druhů hadů existuje, ale také takové množství nikdy neviděli. Je to pro ně velký zážitek.

Máte od návštěvníků zpětnou vazbu?
Nejen tady přímo na místě, ale také prostřednictvím sociálních sítí. Drtivá většina ohlasů je velmi pozitivní a je z nich patrné nadšení.

Je chov hadů včetně vytvoření expozice nákladná záležitost?
Teraristika obecně je nákladnou záležitostí, zvláště pokud ji děláte ve větším, protože je závislá na energiích, které jsou drahé. Když někde topíte a svítíte, je to nákladné. Oproti jiným zvířatům, jako jsou šelmy nebo dravci, však u hadů není finanční náročnost na krmení příliš velká.

Proč se hadů hodně lidí bojí?
Myslím si, že je to mezi lidmi spíše vypěstovaný mýtus. Malé dítě se totiž málokdy potká s hadem a doma slyší, že had je nebezpečný. V mnoha lidech ten strach potom zůstane.

Ke kterým z nich máte vy osobně nejbližší vztah a proč?
K hadům mám obecně velmi kladný vztah, ale nemůžu říci, že bych k některému z nich měl bližší vztah než k jinému.

Zdálo se vám o nich někdy?
Určitě se mi o hadech někdy zdálo, ale ty sny, které byly určitě hezké, si už nepamatuji.

Kam bude směřovat Svět plazů do budoucna?
K edukaci návštěvníků, aby se nenechali ovládat rozšířenými pověrami, že je had zlý, symbolem něčeho negativního, protože to jsou nesmysly. Naším přáním je zbavit lidi zbytečných obav a otevřít jim svět, který je pro ně nový a dosud třeba neznámý.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar, archiv Roman Honců