Hradecký rok 2021 v kostce: Pět věcí, které se Hradci letos nepovedly

Seriál Hradecký rok 2021 v kostce pokračuje druhým dílem. Po úspěších se tentokrát zaměřuje na věci, na které vedení města určitě nemůže být hrdé.

Ani neúspěchů nebylo v letošním roce v Hradci Králové málo. Mimo vybranou pětici můžeme zmínit ještě například další zdržení u křižovatky Mileta, marné snahy radnice o regulaci sdílených elektokoloběžek nebo stále se zhoršující se stav severních teras, s jejichž opravou město v nejbližších letech vůbec nepočítá.

Revitalizace Benešovy třídy je stále v nedohlednu

Benešova třída byla před posledními komunálními volbami zřejmě vůbec nejviditelnějším hradeckým tématem. Její revitalizaci slibovaly všechny strany v současném zastupitelstvu a za svou prioritu označilo po volbách práce na Benešovce i současné vedení města. Jenže na obzoru jsou už pomalu volby další a obyvatelé nejlidnatější ulice v Hradci už tuší, že je opět čeká plno předvolebních slibů. S rekonstrukcí se totiž do voleb rozhodně nezačne.

Ještě v létě 2019 hovořila tehdejší náměstkyně primátora Věra Pourová (za ANO) o tom, že revitalizace by měla začít v roce 2021. O pár měsíců později už investiční náměstek primátora Jiří Bláha (ODS) přiznal, že do konce současného volebního období práce kvůli složitému administrativnímu procesu nezačnou. Radnice zveřejnila nový harmonogram, který počítal se zahájením prací v roce 2023. Jenže ani tento termín už neplatí. Letošní rok přinesl v celém procesu další odklady. Vedení města sice po dlouhé době konečně urovnalo spor s majitelem místního obchodu Milanem Moupicem, který postup prací blokoval, jenže mezitím radnici vypršela platnost některých klíčových dokumentů. „Územní řízení bohužel bylo z důvodu průtahů, nikoliv na straně města, zastaveno,“ přiznal letos v létě Bláha. Celý proces je tak opět téměř na začátku. Město musí postupně získat územní rozhodnutí, zpracovat projektovou dokumentaci, získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele prací.

Radnice po předchozích zkušenostech už žádné přesné termíny nechce vyhlašovat. Podle skluzu dříve zveřejněného harmonogramu je ale jasné, že práce nemohou začít dřív než na konci roku 2024. Pravděpodobnější je dokonce až rok 2025. O dalším zpoždění svědčí i rozpočet navržený ekonomickou náměstkyní Monikou Štayrovou (ANO). Benešovu třídu byste v něm marně hledali i ve výhledech na roky 2023 a 2024. „Bohužel ta situace tam není dobrá. Co půjde, to zrealizujeme opravami pomocí technických služeb. Vázat peníze do rozpočtu na tu velkou revitalizaci však nemá význam dříve, než budeme mít stavební povolení,“ řekla Salonkám Štrayrová.

Rozklad vedení města a marná snaha o změnu

Celý rok 2021 se v Hradci Králové nesl také ve znamení vleklé politické krize. Problémy pro vedení města začaly už loni v prosinci odvoláním náměstkyně pro majetek Věry Pourové a zastupitele pro územní plán Jiřího Langera (za ANO). V únoru pak menšinová koalice ANO a ODS s pomocí komunistů na místo Pourové zvolila náměstkem Pavla Marka (ANO) a naopak odvolala z funkce náměstka pro školství Martina Hanouska (Zelení), který byl už v té chvíli zástupcem opozice. Jenže právě společné hlasování se zástupci KSČM hodně naštvalo část občanských demokratů. Krajský předseda ODS Ivan Adamec proto vyzval zastupitele z jeho strany, aby do konce března menšinovou koalici s hnutím ANO opustili. To se také stalo. Předsedové zastupitelských klubů ODS a ANO se koncem března dohodli na ukončení koaliční smlouvy.

V době rozpadu menšinové koalice to vypadalo, že v Hradci nakonec vznikne koalice nová. ODS několik měsíců vyjednávala s opozičními stranami o nové městské vládě bez účasti hnutí ANO. K dohodě ale nakonec nedošlo. Důvodem byla otázka účasti Změny pro Hradec a Zelených v koalici a zejména pak personální obsazení postů ve vedení města. Od poloviny roku už je jasné, že se v Hradci Králové do voleb nic nezmění. Krajské město je tak v naprosto bezprecedentní politické situaci. V zastupitelstvu neexistuje žádná většina, ve vedení města spolu sedí lidé, kteří oficiálně nejsou v koalici a už 10 měsíců chybí na radnici náměstek pro školství, sociální oblast a životní prostředí. ODS a hnutí ANO totiž nejsou schopní dohodnout se na kandidátovi ani mezi sebou, natož pak vyjednat jeho podporu i s opozicí. Gesci školství má tak dočasně na starost primátor Alexandr Hrabálek (ODS). Podle části hradeckých učitelů je však taková situace neúnosná. Kvůli údajnému nezájmu radnice o školství dokonce vytvářejí ředitelé a učitelé pod vedením Romana Poldy nový politický subjekt, se kterým chtějí příští rok kandidovat v komunálních volbách.

Další odklad prací na Velkém náměstí

Zklamáním byl rok 2021 i pro obyvatele a podnikatele z Velkého náměstí. Jeho rekonstrukce je podobně jako revitalizace Benešovy třídy tradičním předvolebním evergreenem. Jako svou prioritu označilo rekonstrukci náměstí v programovém prohlášení i současné vedení města. Jenže navzdory slibům se ani v letošním roce s opravami náměstí nezačalo.

Původní plán, který vznikl ještě za bývalého vedení města v čele se Zdeňkem Finkem (HDK) se už před lety zasekl na stavebním úřadu v Hořicích. „Přicházíme proto s řešením, kdy opravy chceme dělat po etapách, postupně a co nejdříve tam, kde to lze bez komplikovaných stavebních či územních řízení,“ vysvětlil už loni novou strategii primátor Hrabálek. Na úvodní etapě panuje shoda napříč politickým spektrem – opravit se má podloubí v severní části náměstí. Jenže i tady se termíny stále posouvají. „Opravu podloubí chceme zahájit ještě letos,“ říkal v únoru 2020 radní Jiří Langer. Když se nepodařilo zahájit opravy loni, hovořil letos na jaře primátor o zahájení prací v roce 2021. Bylo to krátce poté, co obeslal dopisem 18 majitelů domů s podloubím s žádostí o souhlas s rekonstrukcí. Jenže od února na dopis údajně zareagovala méně než polovina majitelů. Jestli se tedy začne na náměstí něco dít aspoň do voleb, je v současné chvíli dost nejasné. Jisté naopak je, že až nově zvolení zastupitelé budou rozhodovat o nejspornější plánované etapě – vybudování podzemního parkoviště za stovky milionů.

Nepochopitelné manévry se zdražením jízdného v MHD

Poslední dva neúspěchy si nechala radnice až na závěr letošního roku. Na návrh dopravního podniku hradečtí radní 7. prosince schválili zdražení jízdného v hradecké MHD. Cena za jednu jízdu při platbě z městské karty se měla zvýšit ze 14 na 16 korun. Výrazněji však mělo zdražení dopadnout například na seniory. Lidé nad 70 let, kteří doposud jezdí za stokorunu ročně, měli podle návrhu nově platit 600 korun. V naprosté většině velkých českých měst přitom tato věková kategorie jezdí v MHD zdarma. Velké rozpaky vzbudily i další kategorie – zpoplatnit se podle návrhu měly dětské kočárky a plnou cenu měl platit i doprovod dítěte do tří let.

Po mohutné kritice radní své rozhodnutí po necelém týdnu vzali zpátky. „Materiál jsem podpořil, aniž bych si všiml velmi diskutabilní záležitosti v ceníku – tedy zpoplatnění jízdy MHD maminkám s kočárkem a malým dítětem. Toto považuji za obrovskou chybu a těm, kteří mně napsali, že s touto úpravou zásadně nesouhlasí jsem slíbil, že se zasadím o změnu tohoto tarifu,“ uvedl primátor Hrabálek. Ruce pryč od zdražení dal i náměstek Pavel Marek, pod kterého dopravní podnik spadá. „Dopravní podnik se hojí na skupinách, které hodlám bránit. Zdražení se nejvíce dotkne školního jízdného, seniorů nad 70 let a doprovodu dítěte do tří let věku,“ říkal ještě předtím, než radní zdražení odvolali. Podle vedení města je zřejmé, že zdražování MHD bude vzhledem ke zvyšujícím se nákladům v nejbližší době nutné. Mělo by být ale lépe připravené. Podle primátora by se nové úpravy ceníku mohly stihnout do konce prvního čtvrtletí roku 2022.

Hradec začne rok 2022 v rozpočtovém provizoriu

Posledním letošním neúspěchem současného vedení města se stalo v polovině prosince neschválení návrhu rozpočtu na příští rok. Rok 2022 tak Hradec začne netradičně v rozpočtovém provizoriu. Během něj město nemůže začít nové investiční akce.

Návrh náměstkyně Štayrové opozice tvrdě zkritizovala a zastupitelé nakonec přijali usnesení, podle kterého musí náměstkyně rozpočet upravit dle stanovených podmínek. Například se musí o nejméně pět procent navýšit výdaje do školství a kulturních organizací města, rozpočet má také počítat s rezervou na výdaje související s epidemií covidu-19 nebo má redukovat výdaje v gesci náměstka Pavla Marka do komunikací, sportovišť a do nebytového fondu.

Podle Štayrové byl rozpočet sestavený dobře. „Abychom teď naplnili podmínky zastupitelstva, budeme zřejmě muset skrečovat některou z investičních akcí. Ze strany opozice je to hra s občany,“ řekla Salonkám ekonomická náměstkyně.

Neschválení rozpočtu úzce souvisí s již zmíněnou politickou krizí na radnici. Proti rozpočtu hlasovali kromě zástupců opozice i předseda zastupitelského klubu ODS Martin Soukup a také stranická kolegyně předkladatelky návrhu Andrea Turková z hnutí ANO. Právě toto hlasování bylo poslední kapkou i pro krajské předsednictvo hnutí ANO. To následně navrhlo zrušení hradecké buňky hnutí, což později schválilo i celostátní předsednictvo. Všichni hradečtí zastupitelé zvolení za ANO tak v tuto chvíli přestali být členy hnutí.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Martin Patkoš, Hynek Šnajdar