Odvolací soud zrušil verdikt nad děkankou UHK. Případ vrátil k obvodnímu soudu

Předsedkyně odvolacího senátu Městského soudu v Praze Petra Benešová řekla, že popis skutku v rozsudku obvodního soudu je zmatený, nepřehledný a neobsahuje nic, co by dokazovalo, jak by děkanka ovlivňovala zakázky. Případ proto vrátila obvodnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Obžaloba tvrdí, že Myslivcová Fučíková v souvislosti se zadáním pěti zakázek Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (nyní Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany) poskytla svému kolegovi Jiřímu Dreslerovi neveřejné informace o výši peněz, které jsou na projekty vyčleněny. Dreslerova firma, kterou skrytě řídil ještě s jedním mužem a kde jako jednatelka figurovala další žena, pak zakázky získala. Zakázky UHK děkanka podle obžaloby firmě zadala napřímo. Státní zástupce tvrdí, že za to Myslivcová Fučíková požadovala zaslání notebooku za alespoň 60.000 korun.

Obvodní soud pro Prahu 6, jehož rozsudek dnes odvolací senát zrušil, v září konstatoval, že u zakázek vojenské fakulty byla vina prokázána, zakázky UHK však děkanka napřímo zadat podle svých pravomocí mohla. Univerzita tak podle soudu činila i v dalších případech.

"Konstatuji, že jednání, které je mi kladeno za vinu, se nezakládá na pravdě a od počátku to odmítám. Věřím, že nové projednání soudu prokáže, že jsem nejednala úmyslně, nikoho jsem nezvýhodnila a neměla jsem žádnou rozhodovací pravomoc ve výběrových řízeních týkajících se předmětných zakázek," uvedla dnes děkanka v prohlášení.

Vinu Myslivcová Fučíková odmítla i v červnu před obvodním soudem, tehdy uvedla, že nevěděla, že Dresler ve firmě figuruje. To se neprokázalo ani podle dnešního rozhodnutí odvolacího soudu. Děkanka v létě popsala, že s mužem byli kolegové, měli spolu několik společných grantů a často si o nich volali či psali.

Dresler a dva zbylí obžalovaní už se státním zástupcem uzavřeli loni na podzim dohody o vině a trestu, podle serveru Aktuálně.cz přijali peněžité tresty a žena také tříletý zákaz řízení firem. Muži, kteří byli v době popisované obžalobou v armádě, podle žalobce firmu řídili skrytě, jako vojáci totiž nemohli firmu založit ani řídit.

ČTK
Foto: UHK