Rozloučení se zesnulým by mělo být součástí života

„Protože v Hradci Králové podobná služba není, Kateřina mě vyzvala, abychom toto téma rozpracovali, zkusili a zjistili, zda lidé budou mít o tyto služby zájem. Proč by se rozloučení s někým, kdo zemřel, mělo odehrávat s klasickou strohostí pouze ve smuteční síni? Chtěli jsme to změnit a začali obřady pořádat v přírodě,“ řekl Jiří Nejman v rozhovoru pro Salonky.

Je zřejmé, že pomoc lidem a zlepšení jejich někdy ne příliš dobré životní situace, je vaší životní cestou. Proč?
Přišlo to už v době, kdy jsem vedl sociální službu. Hodně jsem se pohyboval mezi staršími lidmi, kteří byli odkázáni na péči druhých. Tenkrát jsem zjistil, že mnohým z nich se nedostává následné péče, například po návratu z nemocnice. Jejich nejbližší nejsou připravení na tuto část života a zároveň nejsou připraveni ani na úmrtí dotyčného. Takže to bylo určitě období, které mě nasměrovalo na tuto cestu.

O tom svědčily vaše aktivity v terénní službě osobní asistence HEWER zaměřené nejen na seniory, kteří by s vaší péčí mohli trávit své dny v domácím prostředí. Jste stále oblastním manažerem tohoto spolku?
V současné době už ne, ale zcela jistě mě to posunulo kupředu.

 Napsal jste mi, že jste v sociální oblasti akční člověk a v únoru letošního roku jste s kolegyní Kateřinou Trmalovou založili službu Přírodní smuteční obřady. Co vás k tomu vedlo a kdo z vás přišel s tímto nápadem?
Když někdo odejde z tohoto světa, je obvyklé, že se osloví vybraná pohřební služba, která zajistí tradiční pohřební obřad. S myšlenkou přírodních smutečních obřadů přišla moje kolegyně Kateřina, která byla v HEWERu pečovatelkou, starala se o seniory nebo lidi se sníženou soběstačností. Byla vlastně součástí rodin a měla tedy příležitost navnímat rozmanité situace. Navíc se zajímá o druhé, má dar naslouchat a chtěla nabídnout alternativní možnosti, jež umožňují rodinám vyjádřit lásku a vzpomínku tak, jak si přejí. Protože v Hradci Králové podobná služba není, vyzvala mě, abychom to zkusili a zjistili, zda o ni budou mít lidé zájem. Za tu krátkou dobu, co se tím zabýváme, máme jen pozitivní reakce.

Co je klíčovým smyslem této služby?
Smrt je v naší republice stále vnímána jako tabu a lidé se ji snaží vytěsnit, i když je součástí života a čeká nás dříve nebo později všechny. Proč by se tedy rozloučení s někým, kdo zemřel, mělo odehrávat s klasickou strohostí pouze ve smuteční síni. S Kateřinou jsme se shodli, že bychom to chtěli změnit. I člověk, který umírá, se přece může rozhodnout, jak by mělo rozloučení s ním vypadat. Jsme přesvědčeni, že se dá smrt považovat za takovou oslavu života a promítnout to i do smutečního obřadu. Věříme, že důstojné rozloučení usnadňuje přechod do další životní etapy, pomáhá se vyrovnat se ztrátou a uzavřít určitou kapitolu života.

Šli jste do toho, protože se vám současné klasické pohřební obřady jeví jako příliš neosobní?
Ano. Zdá se nám, že klasický obřad v obřadní síni je sice důstojný, ale příliš strohý, časově omezený s předem daným programem, kde není příliš prostor pro vyjádření emocí. Je to hodně stereotypní. Proto je naším přáním, aby se naše obřady od těch klasických lišily a lidi, kteří se jich zúčastní, na ně v dobrém vzpomínali.

Jaké jsou vaše verze přírodních obřadů?
Zesnulý chtěl být například rozptýlen na zahradě a na tom místě má být podle jeho přání vysazen strom. To je jen jeden z příkladů, jak by se to mohlo odehrávat. Jsme tedy schopni zajistit smuteční obřad přesně podle individuálních přání rodiny. Třeba nám sdělí, že chce, aby se rozloučení zúčastnily i děti, a tak si při rozloučení přáli mít balónky se vzkazem, které se vypustí do nebe. Pouštět lodičky se vzkazy po řece nebo aby zazněly písničky, jež měl rád zesnulý. Každý si přece zaslouží jedinečné rozloučení, třeba na místě, které měl ve svém životě nejraději. Chceme, aby vše bylo přirozenější a osobitější, to je přidaná hodnota, kterou se odlišujeme od klasických pohřbů.

Co v tomto ohledu nabízíte?
Zajišťujeme kompletní organizaci smutečních obřadů na klíč. Nabízíme nejen individuální konzultace, ale také koordinaci samotného dne obřadu, výběr vhodného místa i hudby, květinovou výzdobu a další detaily, jež naplňují představy pozůstalých. Naším posláním je poskytnout harmonické a smysluplné rozloučení v souladu s přírodou. Je to zároveň vzpomínkové setkání s rodinou a přáteli.

Kde se mohou obřady konat?
Spoléháme na to, že spousta lidí, kteří zvolí přírodní obřad, má dopředu vybrané místo. Většinou jsou to zahrady, sady, místa v blízkosti řek, rybníků a podobně. Takový hezký prostor je například v přírodním zákoutí u rybníka Borovinka, kde se jeden obřad také konal. Pokud to někoho neomezuje, dají se obřady dělat všude v přírodě a krajině. Vlastně stačí mít souhlas majitele pozemku. V tomto případě jednáme s dotčenými úřady nebo vlastníky. Dokonce jeden z nápadů byl udělat smuteční obřad s urnou na parníčku, který jezdí po Labi.

Vaše služba trvá zatím krátkou dobu. Je o ni zájem, nebo jsou lidé spíše konzervativní
Protože jde o novou službu, zatím jsou lidé spíše lehce konzervativnější, protože nevědí, co od ní mohou čekat. K veřejnosti ji dostáváme formou přednášek, schůzek, workshopů. Představíme ji také při letošním Mezinárodním divadelním festivalu Regiony, kde budeme v programu festivalu a všichni se s námi mohou setkat a dozvědět se více přímo v Žižkových sadech.

Máte už nějakou odezvu?
Nejkrásnější zpětná vazba je, že někdo naši službu označuje za skvělou a chce ji při nenadálé události využít. Lidé se hodně vyptávají a zjišťují co a jak. Součástí služby je i nezávazná konzultace zdarma. Zatím jsem se nesetkal s nikým, kdo by řekl, že to nebude fungovat nebo že o to nebudou mít lidi zájem. Je tomu právě naopak.

Počítáte také s přípravou vhodných rituálů, které ctí zesnulého?
Samozřejmě. Podle příběhu, který navnímáme o zesnulém, připravíme obřad. Někdo měl rád fotbal, nic nebrání tomu vytvořit obřad s fotbalovou tematikou. Nebo šlo o člověka, který naprosto souzněl se svou rodinou, je tedy dobré, aby se tam objevila v co největším počtu.

Odchod někoho blízkého je velmi náročnou událostí a truchlení i slzy k tomu nepochybně patří. Může být forma, kterou nabízíte, určitým odlehčením, jak se vyrovnat s tíživou situací?
Myslím si, že rozloučení se zesnulým by mělo být součástí života. Právě při tom společném rozloučení se uvolní emoce a dojde k jejich vzájemnému sdílení při smutečním obřadu. Proto pořádáním přírodních smutečních obřadů dáváme možnost, aby při rozloučení rodina a přátelé mohli projevit své emoce všemi možnými prostředky. Tím také uzavřou tuto kapitolu života a mohou se posunout dál.

Dokážete se vžít do situace člověka, který přišel o někoho blízkého? Jak to prožíváte?
Sám jsem se zúčastnil asi pěti rodinných pohřbů a všechny obřady se odehrály v obřadní síni. Cítil jsem se přirozeně smutně, ale zároveň trochu konzervativně, byl jsem spíše zdrženlivý a nechtěl moc dávat najevo své emoce. Protože ale naše služba vyjádření emocí považuje za přirozené, je cestou, kde bych se já osobně cítil lépe.

Jaký je podle vás psychologický význam pohřebních rituálů ve vašem podání pro zvládání smutku pozůstalých?
Pokud mluvíme o situaci, když někdo zemře, je nejdůležitější, co by to mělo přinést. Mělo by to být pravé a nefalšované vyjádření smutku z jeho odchodu, ale zároveň i radosti, že ten dotyčný člověk žil, že jsme s ním byli v blízkém kontaktu, měli ho rádi a budeme na něj vzpomínat. Není to tedy jen smutek, ale také oslava života.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Jiřího Nejmana