V hradeckém kostele kněze Ambrože zazněl první koncert na nové zvonohře
dnes

"Na zvonohru se dají hrát upravené klavírní a hlavně varhanní skladby. Technika hraní je jiná, takže rukama se dají zahrát maximálně čtyři tóny a další dva nohama na pedály," řekla ČTK tajemnice biskupa a diecézní rady Jana Pechancová.
Zvonohra se skládá z 50 zvonů různých velikostí. Pod ní je prosklená a odhlučněná kabina klaviatury s místem pro zvonohráče neboli carillonéra. Ten zvony rození úhozy do klaviatury nebo nášlapem na pedály. Hraje se malíkovou hranou ruky, největší zvony jde ovládat i pedály. Jednotlivé klávesy propojují se zvony mechanická táhla. Zvonohra má i automatický počítačem řízený a vzduchem poháněný hrací systém, do jehož paměti lze vložit více než 100 libovolných skladeb. Lidé by měli zvonohru slyšet třikrát denně, kdy by v 09:30, 12:00 a v 17:00 měla automaticky odehrát zhruba minutovou skladbu.
Zvony a projekt hradecké zvonohry vznikly v dílně předního českého zvonaře Petra Rudolfa Manouška. Zvony mezi lety 2009 až 2019 odlil v manufaktuře v nizozemském Astenu. Náklady na pořízení celého nástroje činily asi 9,2 milionu korun a pokryli je dárci.
Ve věži kostela, který ve funkcionalistickém slohu navrhl architekt Josef Gočár, zvony drží masivní ocelová konstrukce. Jsou zavěšené ve dvou vertikálních polích po čtyřech řadách nad sebou. Jejich hudební rozsah je přes čtyři oktávy.
Podle hradeckého biskupa Církve československé husitské Pavla Pechance je hradecká zvonohra hudebním nástrojem evropského významu, který splňuje nejvyšší standardy. Nejbližší zvonohra ve střední Evropě je v polském Gdaňsku. Kolébkou hraní na zvony je Nizozemsko, kde jsou zvonohry ve všech větších městech.
Další koncerty zvonohry se uskuteční 3. srpna s Belgičanem Carlem van Eyndhovenem a 7. září, kdy vystoupí španělská carillonérka Anna Maria Reverté. Do konce roku jsou v plánu ještě další čtyři.
ČTK
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Zvonohra u Ambrože