Výstava Krásná neznámá představuje díla mistra litografie Vladimíra Suchánka

Pozoruhodnou expozici, kdy díla diváka vtahují do světa fantazie a iluze, světa ovládaného zvláštní nostalgií, v němž si umělec pohrává s metaforou a symbolem. „Typickým námětem je ženská figura, chápaná jako symbol zranitelné a křehké bytosti, současně však i silné, plné emocí. Tyto elegantní a tajuplné postavy se zpravidla pohybují v jiné dimenzi, kdesi na hraně snu a skutečnosti,“ stojí v průvodním slově k této výstavě. Postavy navíc zaměrně podtrhují doplňky, jako jsou masky, vějíře, škrabošky či ulity.

Výsostnou doménou Vladimíra Suchánka byla barevná litografie, tedy tisk z kamene. Na litografický kámen od začátku 60. let přenášel svoje imaginární postavy v poetických výjevech. Díky mistrovskému ovládnutí této grafické techniky dokázal okouzlit návštěvníky galerií po celém světě. „Táta říkal, že s kamenem vede dialog, kdy neví, jak to přesně dopadne, ale snaží se najít společnou cestu. Také uvedl, že staří tiskaři mu říkali, že kameny mají duši,” prozradil při vernisáži kurátor výstavy a syn umělce Martin Suchánek.

Ten při této příležitosti návštěvníkům promítl svůj dokument o otci, který nese jméno výstavy Krásná neznámá stejně, jako obraz nad schody do galerijního prostoru, kolem nějž se všechno točí. „Film jsem točil celkem čtrnáct let, což se zdá neuvěřitelné. Nebylo to tak dlouho proto, že bych to neuměl, ale nevěděl jsem si s tím rady. Dělat film o někom tak blízkém, jako je otec, je nesmírně těžké a dokončil jsem ho až po jeho smrti,” sdělil návštěvníkům vernisáže jeho autor s tím, že nechtěl vytvořit oficiální portrét umělce.

„Musel jsem se k tomu postavit jako dítě, které s ním žilo a sledovalo ho. Právě tímto způsobem jsem chtěl film vyprávět. To byl pro mě jediný klíč, který jsem k tomu našel,“ vysvětlil syn Martin Suchánek, který tatínkovi jako kluk při práci pomáhal a byl u toho, když jeho díla vznikala. Krásná neznámá je časosběrný dokument a zároveň intimní zpověď jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců své doby. Je o svědectví životní cesty tohoto neobyčejného umělce.

Největšími uměleckými láskami Vladimíra Suchánka, jak zaznělo v dokumetu, byly výtvarná tvorba a hudba. Právě vášeň pro muziku byla u něj charakteristická, projevující se sametovými tóny při hře na klarinet a legendární kapelou Grafičanka, kterou v roce 1972 založil jako hudební uskupení českých umělců – grafiků. Zároveň je film velmi osobním a upřímným dialog mezi otcem a synem, který příběh velmi lidsky a bezprostředně vypráví.

„Do života jsem byl od pánaboha obdařen dvěma talenty – hudebním a výtvarným. Když se ohlédnu zpět, s muzikou jsem měl navíc, ale ponechal jsem si ji jen jako zpestření a osvěžení života. U výtvarného talentu, který jsem rozvíjel po celý život, jsem měl pocit, že jsem ho tak trochu prohospodařil, protože jsem v tomto směru dělal moc věcí, například grafiky, litografie, známky, ilustrace, exlibris, plakát, písmo. Všechno jsem se ale snažil dělat dobře,” řekl v dokumentu ke své celoživotní tvodbě malíř Vladimír Suchánek. Výstava Krásná neznámá potrvá do 27. února.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar