Byla jsem šťastná a moc jsem mu to přála, řekla Edita Dohnálková Valášek

Když loni Edita Dohnálková Valášek zjistila, že byla za roli Bohdanky v Sedmeru krkavců nominována na Cenu Thálie, brala to s nadhledem. „Nechci z toho dělat velkou věc. Ať to dopadne jakkoliv, bude to skvělý zážitek,“ říkala tehdy. Letos si stejným procesem prošel její manžel Šimon – a ona stála vedle něj. „Viděla jsem na Šimonovi ty stavy, kterými jsem si procházela já. Nejprve radost, pak nervozita před samotným večerem. Bylo vtipné pozorovat ty fáze na někom jiném,“ usmívá se.

Edita mu celé týdny držela palce. „Byla jsem šťastná a moc jsem mu to přála. Nakonec jsem byla trochu smutná, že tu cenu nedostal.“ Po vyhlášení vše odlehčil ředitel Draku Tomáš Jarkovský větou, která se v zákulisí okamžitě ujala: „Alespoň se doma nebudete hádat.“

Pro oba je přitom nominace nejen osobním úspěchem, ale také oceněním práce jejich divadla. Drak se za poslední roky objevuje v užších nominacích pravidelně, a to díky odvážnému přístupu k tématům, výtvarné složce i modernímu zpracování loutkářských principů. Šimon byl letos nominován za roli Řehoře Samsy v Proměně, inscenaci, která originálně využívá princip live cinema a GoPro kameru, kterou měl herec po celou dobu na hlavě. Záběry z ní se staly součástí samotného vyprávění.

A jak k nominaci letos přistupoval? „Zklamání tam bylo, ale vyplývalo spíš z toho, co kolem toho vaše okolí nadělá. Zároveň jsem byl rád za vítězku – Kristýna Franková je naše kamarádka a cenu si rozhodně zaslouží,“ říká.

Ať už nominaci proměníte, nebo ne, ve výsledku je to svátek tuzemského loutkářského světa. „Celý ten večer je vlastně radostný, i když nevyhrajete,“ popisuje Edita. „Potkáme se s kamarády, s ostatními loutkáři se mezi sebou známe. Většinou si jdeme po předávání cen všichni společně sednout a popovídat si.“

V jejich domácnosti ale Thálie nebyla tématem dne a noci. Oba patří k hercům, kteří o práci nemluví neustále – mnohem raději ji prostě dělají. Po večerech v Draku, kde oba hrají už několik let, je pro ně většinou největší odměnou obyčejný klid. A šance být spolu i mimo jeviště, kde se jinak potkávají často: ať už v Sedmeru krkavců, nebo letos v Proměně, kterou divadlo v prosinci znovu uvede.

Z dnešního pohledu jsou jejich dvě nominace krásnou tečkou za uplynulými dvěma sezonami – a zároveň dalším důkazem, že Divadlo Drak má v Česku výjimečné místo.

Matěj Holaň
matej.holan@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera