Chceme lidem zpřístupňovat kulturu a umění

„Propojujeme umělce a instituce, působíme v mnoha oborech také konzultačně i metodicky. Řada našich zaměstnanců jsou totiž výkonnými umělci,“ prozradila v rozhovoru pro Salonky ředitelka centra Martina Erbsová.

Ředitelkou Centra uměleckých aktivit Hradec Králové jsi už šest let. Vzpomínáš si, s čím jsi šla do této funkce?
Dávno předtím, než se tak stalo, jsem už od svých čtrnácti let znala tehdejší Středisko amatérské kultury Impuls jako účastnice recitačních soutěží a s divadelním souborem také rozmanitých přehlídek. Když bylo vypsáno výběrové řízení na ředitele této instituce přihlásila jsem se. Cítila jsem potenciál a zároveň jsem měla pocit, že by mělo centrum více žít, zaměřit se na nové věci a hlavně se otevřít veřejnosti. Právě s tím jsem do toho šla a byla vybrána na pozici ředitelky na dobu šesti let. Tento post jsem loni obhájil na dalších šest roků.

Co je jeho hlavním smyslem a posláním?
Myslím si, že jsme pomocnou rukou začínajícím neprofesionálním umělcům, které podněcujeme k tvorbě a podporujeme vzájemnou výměnu jejich zkušeností. Pořádáme pro ně různě zaměřené jednorázové i dlouhodobé kurzy, například výtvarné pro začátečníky i pokročilé, které jsou velmi oblíbené.

Jaké jsou vaše další aktivity?
V celokrajské působnosti se zaměřujeme na divadelní, recitační a taneční přehlídky. Tyto aktivity koordinujeme s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu. Propojujeme umělce a instituce, působíme v mnoha oborech konzultačně i metodicky. Řada našich zaměstnanců jsou totiž výkonnými umělci, kteří umí poradit, jak připravit výstavu, napsat scénář nebo zprostředkují kontakt s lektory. Nabízíme prostory, zázemí a technické vybavení pro fotografickou a audiovizuální tvorbu, máme velmi dobře technicky vybavené fotografické i filmové studio. Jsme zkrátka taková produkční jednotka podporující umělecké aktivity v oblasti scénických oborů, fotografie, výtvarného umění, literatury či audiovizuální tvorby. Pořádáme rovněž odborné semináře s uznávanými lektory a silnými uměleckými osobnostmi.

Každoročně v červnu také pořádáte Dny otevřených ateliérů.
Ano, tato akce, která letos vstoupí do 12. ročníku, je pro výtvarníky a příznivce výtvarného umění v kraji takovou vlajkovou lodí. Zájemci navštěvují ateliéry umělců, seznamují se osobně s autory a jejich tvorbou. Letošní novinkou bude, že tuto událost zahájíme už v pátek 14. června vernisáží v Luxfer Open Space - prostor pro současné umění v České Skalici.

V Hradci Králové rovněž rok co rok pořádáte událost Zažít město jinak. Jak ho mohou její návštěvníci zažít jinak?
Tato událost je moje srdeční záležitost, protože jsem vždycky ráda pořádala akce ve veřejném prostoru. V Hradci totiž chybí nezávislé kulturní centrum s možností divadel či koncertů menšinových žánrů a tato nouze nás vyhnala do ulic. Už před zhruba deseti lety, kdy jsem byla součástí hradecké neziskové kulturní organizace kontrapunkt, jsem se podílela na projektu Zaber Hradec!, kdy jsme na veřejných prostranstvích pořádali sousedská setkání spojená s pikniky, besedami, otevřenými dílnami, blešími trhy či divadly. Poté jsme se přidali k výzvě Zažít město jinak, což je zářijový projekt pražského spolku AutoMat. Když jsem nastoupila do Centra uměleckých aktivit, chtěla jsem v této činnosti pokračovat a k tomu jsme začali využívat Tomkovu a Klicperovu ulici. Každým rokem se k projektu připojujeme, nyní už v koordinaci s Klicperovým divadlem, Divadlem Drak, Divou bábou a také Filharmonií Hradec Králové připravujeme program, aby se do něj mohli lidé různými formami aktivně zapojit.

To ale určitě není všechno.
Určitě není. V listopadu pořádáme vlastní filmový festival Cinema zaměřený na nekomerční a autorskou tvorbu. Zaměřujeme se na mladé filmaře ať už v soutěži STUDOKO, nebo aktuálně v kurzu Staňte se reportérem, kde se mohou mladí lidé přiučit filmařskému řemeslu. Ve spolupráci s Volným sdružením východočeských divadelníků pořádáme regionální divadelní přehlídky. V březnu a dubnu se v Hradci Králové uskuteční přehlídka studentské a autorské tvorby Audimafor a Divadelní setkání zaměřené na loutkové a dětské divadlo. Letošní novinkou bude přesun přehlídky venkovského divadla z Miletína do Police nad Metují, která se uskuteční 7. až 9. června.

Jedním z vašich důležitých cílů je podpora vzdělávání. Co zahrnuje?
Snažíme se v tomto směru pokrýt obory, jako jsou divadlo, fotografie, film a výtvarné umění. Již druhým rokem provozujeme Hradeckou divadelní konzervatoř, která pod vedením profesionálních lektorů systematicky vzdělává amatérské divadelní herce, režiséry i zájemce o divadelní kumšt. Spolupracujeme při tom s Alešem Bergmanem a Lukášem Riegerem z brněnské JAMU. Kolega také nechal u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky akreditovat dva programy zahrnující práci s textem a hlasem určeným například pro pedagogické pracovníky. V letošním roce v rámci Národního plánu pokračujeme v kreativním učení, připravují se pilotní projekty umělců s dětmi ve škole ve spolupráci s pedagogy ve dvanácti třídách šesti základních škol v kraji. V květnu se ještě pro dospělé odehraje kreativní festival KreatFest v Hradci Králové. Kromě toho byla loni v listopadu otevřená lektorská konzervatoř pro umělce, kteří chtějí začít učit a předávat dál své zkušenosti.

Jak velký je váš tým a co mají jednotliví členové na starosti?
V současné době máme desetičlenný tým. Kromě mě jako ředitelky jsou tady kolegové, kteří se zabývají divadlem, fotografií, filmem, technikou, uměleckým vzděláváním, PR a komunikací, dále dvě kolegyně kreativním učením a provozní centra.

Pokud vím, původně se centrum jmenovalo Impuls. Mohla bys čtenářům vysvětlit, proč z názvu zmizelo?
Naše vize být impulsem pro vaši tvorbu stále zůstává, nicméně názvu Impuls, i když byl hodně trefný, jsme se vzdali. Důvod byl jediný. Veřejnost si nás pletla se stejnojmenným Rádiem Impuls, což bylo pro nás poměrně nepříjemné. Obraceli se na nás třeba posluchači, kteří chtěli nechat zahrát píseň na přání nebo, že znají odpověď na soutěžní otázku. Místy to tedy bylo dost kuriózní. Z názvu tedy Impuls zmizel a vzniklo Centrum uměleckých aktivit příspěvková organizace.

Čím je centrum přínosné pro Hradec Králové a jeho obyvatele?
Hlavně tím, že v lidech podporuje a rozvíjí vědomí směřující k umění a pomáhá jim ho pochopit v širších souvislostech. Může v nich také probudit tvořivost a vlastní sebevyjádření. To je důležité, protože tvořit může každý bez ohledu na umělecké schopnosti. Věřím, že tyto třeba i objevené schopnosti člověka nejen kultivují, ale mohou se prolnout s občanským i celospolečenským životem. Jsme tu pro ty, kteří na sobě chtějí pracovat, chceme lidem zpřístupňovat kulturu a umění.

Mohla bys představit nějakou žhavou novinku, kterou připravujete?
Od února chceme zprovoznit open studio, kam budou jednou za měsíc moci přijít zájemci do otevřeného fotografického ateliéru. Tam se jim při společné tvorbě budou věnovat kolegové, aby si osahali naše studio, vše, co umožňuje a zjistili další technické možnosti.

Kam by se mělo Centrum uměleckých aktivit v budoucnosti ubírat?
Po šesti letech, co jsem ve funkci ředitelky, je centrum tam, kam jsem ho chtěla posunout. Se současným týmem, programy a projekty, které máme, bych to chtěla nejen udržet, ale i nějakým způsobem ještě posunout kupředu, spolupracovat s obdobnými organizacemi v zahraničí. Velkou příležitost vidíme v tom, co se započalo a v čem jsme se velmi angažovali. Byly to strategie kultury Královéhradeckého kraje a přihláška kandidatury Broumova jako evropského města kultury pro rok 2028. Velký potenciál vidíme i v kreativním učení a vzdělávání. Myslíme také na úředníky. Je mi blízký trochu nevšední koncept Kreativní byrokracie, který se snaží propojovat úředníky, politiky a občany (aktivními lidmi) kreativci, aby nacházeli společnou řeč a vzájemně pracovali na aktivitách, jež by zlepšovaly místo, kde žijeme.

Je podle tebe Hradec kulturním av tomto směru živým městem, nebo má rezervy? Co by sis přála změnit?
Miluju tuhle otázku. Rezervy má, vždy je co zlepšovat, to víme všechny. Považuji za velmi důležité, že se podařilo propojit kulturní strategii města a kraje, což jsou takové návody, kuchařky, co dělat, aby se stav v kultuře zlepšil. V Hradci máme spoustu šikovných a kreativních lidí, a to jak v institucích, tak v nezřízené kultuře. Aby se ale ještě více vytěžil jejich/náš potenciál, za zcela zásadní vnímám, že je potřeba, aby vzniklo místo, kde se budeme setkávat, propojovat a budou tak vznikat nové projekty a partnerství. Chybí tu nejen kreativní centrum, ale také multižánrový klub s pěstovanou dramaturgií. To je velké mínus téměř stotisícové metropole. Věřím, že příležitost k tomu ukázat, co v Hradci dřímá bude v rámci chystaných oslav 800. výročí města v příštím roce, do kterého se bude možné zapojit.

Jaká kulturní oblast je Martině Erbsové nejbližší a proč?
Já se považuji za divadelního tvora. Ve 14 letech jsem začala chodit na literárně-dramatický obor do Jesličky v hradecké Základní umělecká škola Na Střezině. Musím říci, že mi ono setkání velmi pomohlo v rozvoji osobnosti, byla to jistá forma terapie, ale iv hledání mého profesního směru. Stala se tak ze mě produkční se zálibou v propojování lidí.

Máš přání do nového roku, jehož splnění by ti udělalo radost?
Aby si k nám lidé našli ještě jednodušeji cestu a nebáli se vyzkoušet nové a kreativní věci.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: David Taneček, Martin Veselý