Jako železný muž se necítím, usmívá se extraligový rekordman Jakub Lev

Nejproduktivnější hráč Hradce Jakub Lev drží v extralize i jeden unikátní primát. Je držitelem nejdelší série extraligových zápasů bez přerušení. Aktuálně naskočil odchovanec plzeňského hokeje k neuvěřitelným 625 duelům v řadě. Podle svých slov se ale Lev jako železný muž necítí. „Každý hokejista se připravuje kondičně, chodí za fyzioterapeuty, pečuje o tělo, což je nástroj, který nás i živí. Čím jsem starší, tím už vím více, na jaké cviky dbát. Nešlo by to ani bez dobrých genů, táta byl taky dost odolný v tom sportu, který dělal a patří k tomu i to, že to je shora nějak dané,“ zamýšlí se 31letý útočník nad tím, díky čemu zvládá nastupovat do každého zápasu už 10 let bez jediné výjimky.  

Hokejové začátky Jakuba Lva se psaly v Rokycanech. „K hokeji jsem se dostal v Rokycanech, kde jsem bydlel kousek od zimního stadionu, vlastně jenom přes řeku. Naproti zimáku byla školka, do které jsem chodil a líbilo se mi, že se na zimáku něco děje a do něčeho se tam mlátí. Tak jsem donutil rodiče, aby mě tam vzali, a tak jsem se dostal k hokeji,“ popisuje své začátky ve 14tisícovém městě východně od Plzně stálice hradecké sestavy.

Zatímco někteří hokejisté vzpomínají velmi rádi na jeden konkrétní gól či moment, v případě Jakuba Lva tomu tak není. Z nedávné historie můžeme vytáhnout například Lvův srovnávací gól na 7:7 v duelu 17. kola proti Kladnu pouhou sekundu před koncem. „Abych řeknul pravdu, nemám vyloženě jeden, na který bych se upínal. Myslím si, že každý gól je důležitý, samozřejmě některý více. Rozhodně to nemám tak, že bych neustále zmiňoval jeden a chlubil se tím, jako třeba Filip Pavlík, že má titul,“ směje se Lev a popichuje na dálku obránce Filipa Pavlíka, který vyhrál titul v roce 2015 v dresu Litvínova.

Bez dobré party by to v kabině nešlo. Jedna otázka tak mířila i na to, ke komu má útočník Východočechů nejblíže. „Bavíme se taková skupina, co máme zhruba stejně staré děti, takže Filip Pavlík, Radek Smoleňák, Lukáš Cingel, Bohumil Jank. Máme podobné starosti, témata – dětské nemoci, vyrážky, kašlíky, tak máme co probírat,“ usmívá se hráč se zkušenostmi z reprezentace. A zároveň s nadsázkou dodává: „Nejlépe jsem na tom asi s Filipem Pavlíkem. Pak je tam ještě jeden, co se snaží být vtipný, ale už je trochu oposlouchaný. Schválně nebudu specifikovat.“

Hradeckým fanouškům Lev také přiblížil, jak probíhá den hokejisty v případě, že má domácí zápas. „Harmonogram se moc nemění, doma hráváme především v šest večer. Rozcvičení máme od deseti, vstávám tak v 7:30 a kolem osmé jsem na zimáku. Nasnídám se, v devět máme poradu a od desíti jdeme na led. V 11:30 jdeme na oběd, pak jedu domů. Tam si dám tak hodinku odpočinek, potom nějakou svačinu a kafe. Většinou pak vezu na stadion Filipa Pavlíka a Lukáše Cingela a kolem půl čtvrté jsme na stadionu. Ve čtyři je oficiální sraz a od šesti začíná zápas,“ prozradil Jakub Lev.

Zajímavý dotaz přišel i na omotávání hokejky, tedy zdánlivě banální věc. Jak sám ale Lev připouští, tak jednoduché to pro všechny hokejisty není. „Hokejku si omotávám jenom sám, omotávám ji před každou třetinou, stejně tak jako před tréninkem. Dříve jsem hrál s černou páskou, teď už mám ale bílou, ta mi více vyhovuje. Zatímco kluci s držením napravo zvládnou svou hokejku omotat v pohodě, tu opačně zahnutou by nezvládli. A platí to samozřejmě i naopak,“ prozrazuje zajímavost Lev. Ten také prozradil, jaké další sporty si ve volném čase rád zahraje. „Miluju tenis, jízdu na kole a dříve jsem hrál házenou," uzavírá Jakub Lev.

Tomáš Kalas
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Stanislav Souček/mountfieldhk.cz