Pro mě je hlavní, aby jídlo lidem chutnalo, říká blogerka Coolinářka

Na svém blogu Coolinářka se představujete větou: Ahoj, jsem Svatava a jsem blázen… blázen do jídla… Jak se to bláznovství projevuje?
Bláznovství do jídla mě provázelo už od dětství. Když má člověk rád jídlo, rád jí a časem i rád vaří. U mě to šlo ruku v ruce. Podle mě nejde dobře vařit, když člověk nemá rád jídlo.

Je tedy jídlo vaše veliká vášeň?
No, vášeň… Spíše to vyplynulo z toho, že jsem před téměř devíti lety zůstala s předčasně narozenou dcerou doma na mateřské. Předtím jsem dělala produkční v Klicperově divadle, pořád jsem byla v akci a vedla výrazný společenský život. Navíc jsem bydlela ve Špitálské ulici v blízkosti divadla a byla stále mezi lidmi. Najednou jsem se ocitla s miminem v Roudničce a zjistila, že musím svou hlavu zaměstnat něčím jiným než jenom mateřstvím.

Proč jste začala psát foodblog? Kdy došlo k tomuto rozhodnutí?
Když byl dceři rok, začala jsem sdílet recepty, nejdříve na Facebooku, což tehdy mělo ještě docela dobré dosahy. Během půl roku jsem nasbírala dva a půl tisíce fanoušků, takže rozjezd byl docela fajn. Šla jsem do toho s tím, že si časem založím i blog, kde si recepty lidé snadněji najdou. Chtělo to prostě vlastní webovou stránku. Blog jsem spustila na jaře roku 2015, tedy před sedmi lety. Je to pro mě nyní lepší platforma než Facebook, i když bez propojení se sociálními sítěmi to nejde.

O čem se dělíte se čtenáři na blogu především?
Na blogu čtenáři najdou informace o mé osobě, představuji recepty, výsledné produkty, mohou se seznámit s mými dosud vydanými knihami s kulinářskou tematikou a najdou zde i reportáže z cest. Na sociálních sítích, hlavně na Instagramu, se prezentuji spíše osobně, prostě nechávám nahlédnout do svého soukromí. Pro lidi jste atraktivnější, když si vás mohou zařadit také osobně.

Jakou máte zpětnou vazbu?
Myslím, že pozitivní. Vím, že mě sledují zejména ženy. Občas mě na sítích označí a ve svých výstupech napíší, že vařily podle Coolinářky. Těší mě, že podle mě někdo vaří a chutná mu to.

Zveřejňujete své autentické nápady nebo se necháváte inspirovat?
Co si budeme povídat, v kulinářské oblasti už patrně bylo všechno vymyšleno., Tím, že mě blogování živí, osmdesát procent receptů dělám na zakázku, proto dostanu dost často zadání od spolupracující firmy Samozřejmě se snažím vymyslet své vlastní recepty, nebo naopak uvařím nějakou klasiku, kterou mají lidé stále rádi. Když si přečtou recepty na linecký koláč nebo na koblihy či na dobrou mramorovou bábovku, rádi si to doma připraví. Myslím, že recepty fungují a jejich adresáti mně věří.

Dbáte na pestrost receptů?
Určitě. Od začátku si zakládám na tom, že se mně příčí móda „něco nejíst“. To neuznávám. Pochopitelně, ať si dospělí jedí, co chtějí, ale děti by měly mít pestrou stravu. Takže pestrost je směr, na který při receptech sázím.

Takže je asi zbytečná otázka, zda se přikláníte ke zdravému stravování nebo recepty prokládáte kulinářskými hříchy.
Moje kuchyně je plná hříchů. Bez másla, smetany či vajec neuvařím. Samozřejmě se nebráním zdravým potravinám, ale pro mě je hlavní, aby jídlo lidem především chutnalo. Přes to nejede vlak.

Považujete se za kuchařku?
Domácí určitě ano, ale rozhodně nemám ambice se uplatnit v gastroprovozu.

Co ráda jíte? Co vám chutná? Na co nedáte dopustit?
Jak už jsem říkala, provází mě láska k jídlu, takže si pochutnám na všem. Na české klasické i exotické kuchyni či dobrém salátu. Nejsem úplně vyhraněná, ale zároveň musí být jídlo připraveno z dobrých surovin a dobře chutnat. Troufám si tvrdit, že bych v restauraci poznala, kdyby mně chtěli podstrčit nějaký polotovar nebo nekvalitní surovinu.

Jakým pokrmem uděláte největší radost rodině?
Mám velkou kliku na manžela, protože není vybíravý a všechno, co připravím, s chutí sní. Jediné, co nemusí, jsou mořské potvory, takže mu je neservíruji. Dcera vlastně není také nijak vybíravá, ale vím, že nemá ráda houby a ryby, tak jí je nedělám. Syn bude mít rok a půl a má takový apetit, že to bude zcela jistě vděčný strávník.

Jste autorkou několika knih – kuchařek. Mohla byste je představit?
Měla jsem štěstí, že po roce blogování mě oslovilo nakladatelství Albatros Media s tím, že jejich vydavatelství Fragment mně chce vydat knížku. Líbila se jim různorodost a jednoduchost mých receptů. V roce 2019 mně vydali knížku, která se jmenuje Coolinářka – testováno na rodině. Je to takový průřez rodinných receptů a co rádi jíme. Souběžně s tím u stejného vydavatelství vyšla na objednávku knížka Vánoční kuchařka pro kluky a holky, která se dodnes docela dobře prodává, a zahrnuje jednoduché vánoční recepty pro děti a jejich maminky. Dva roky na to vyšla knížka Tak chutná hygge, v níž je 70 receptů na rychlé, snadné a pohodové večeře. Čtvrtou publikací jsou Krásné Vánoce a jsem spíše spoluautorkou a mozkem toho projektu. Na trhu mně chyběla pěkná vánoční knížka na hezkém papíru a zároveň tradiční. Do projektu jsem jako spoluautorka zapojila různé blogerky. Loni na podzim vyšla i publikace, kterou jsem připravila pro Pardubice, ve které jsou recepty ze surovin typických právě pro toto město. Jmenuje se Pardubice na talíři.

Co předchází tomu, než taková knížka vyjde?
Je to docela dlouhodobý proces, minimálně rok a půl práce. Nejdříve vznikají recepty, podle kterých vařím, pak pokrmy fotím a sepisuji. Materiály musím vydavateli odevzdat tři čtvrtě roku před tím, než kniha vyjde.

Jak jdou knihy na odbyt? Jste spokojená?
Já ano a myslím, že i vydavatelství. Kniha Krásné Vánoce měla letos dotisk, což mě velmi potěšilo. Na to, že jde o sezónní titul, je to úspěch. Kuchařky jdou také dobře na odbyt.

Má jídlo nejen dobře chutnat, ale na talíři i dobře vypadat?
To je základ dobrého foodblogu. Nejen na talíři, ale také na fotce musí vypadat přitažlivě, aby v konzumentovi nebo čtenáři blogu vzbuzoval ty správné chutě. Přestože jsem nikdy před založením blogu nefotila, musela jsem se to naučit. Chtěla jsem, aby fotky na mém blogu vypadaly dobře. V restauraci je rovněž důležité, aby jídlo na talíři dobře vypadalo

Sledujete televizní pořady o gastronomii?
Myslím si, že už jich není tolik jako v době, kdy jsem začínala s blogem. To snad v televizi vařil úplně každý. Sleduji je spíše nepravidelně.

Takovou mediální hvězdou je šéfkuchař a gastronom Zdeněk Pohlreich. Tento muž se snaží, někdy poněkud svérázným způsobem, zvednout gastronomickou úroveň v Čechách. Daří se mu to?
Vařit umí, spoustě restauracím pomohl na nohy a já ho uznávám. Je to určitě způsob, jak pozvednout úroveň gastronomie v českém prostředí. Zdeněk Pohlreich v tomto směru udělal velké množství práce. Myslím si, že ale pomohl především spotřebitelům, kteří si najednou uvědomili, že to, co mnohdy v restauracích jedí, není úplně v pořádku. Jídlo může vypadat i chutnat jinak a úroveň gastronomie může být také úplně jinde, než jsme byli zvyklí. Za to patří Pohlreichovi velký dík. Jeho pořad Ano, šéfe! byl v této oblasti průlom a udělal zásadní posun ve stravovacím myšlení. Přínosný je také Lukáš Hejlík, který mapuje a doporučuje kavárny a restaurace. O to usiluji i já. Od začátku blogování se snažím prostřednictvím textů a fotek dávat lidem tipy na dobré hradecké a pardubické restaurace, další gastropodniky i pekárny.

Změnila se u nás úroveň gastronomie k lepšímu?
Pokud mohu mluvit za Hradec Králové, většina podniků, které se tady objevily, jsou bezvadné a s tím souvisí i zvyšující se úroveň gastronomie. Když jsem začínala s blogem, nebylo ve městě jediné bistro, řemeslná pekárna a podobně. V současné době je těch kvalitních podniků v Hradci skutečně velké množství.

Proč by měl člověk dbát na to, aby se součástí jeho života stalo dobré jídlo a pití?
Proto, aby měl radost doprovázenou všemožnými požitky nejen ducha, ale i těla. Dobré jídlo, které je připravené z dobrých surovin, člověku neuškodí. A to se samozřejmě týká i nápojů.

Pokud je mi známo, ráda cestujete. Kam putujete nejraději?
S příchodem dětí se cestování změní. Předtím jsem často jezdila do světa, to je dnes obtížnější. Zaměřujeme se nyní spíše na Čechy a hrozně ráda objevuji pěkné hotely a penziony. Snažím se pak čtenářům nebo fanouškům zprostředkovat nějaký dobrý tip na ubytování.

Spolupracujete s médii? Poskytujete jim své kulinářské poznatky a nápady?
Ano, už třetím rokem pravidelně přispívám svými recepty pro seznam.cz a jejich web Pro ženy. Měsíčně tam zveřejňuji pět receptů. Mé recepty také sdílí Prima fresh.

Co dalšího má v rukávu Svatava Vašková alias Coolinářka?
V současné době pracuji na knize nazvané Kouzelné Vánoce, která bude navazovat na předchozí publikaci Krásné Vánoce. Oslovila jsem pro ni ke spolupráci zase jiné blogerky. Materiály budu vydavateli odevzdávat už v březnu. Kniha by měla vyjít letos koncem října, takže se už moc těším.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Svatavy Vaškové