Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije – 42. díl

Počátkem devadesátých let s příchodem nové doby dorazil i do České republiky daleko větší zájem o krásu nahého ženského těla, než na který jsme byli v minulém režimu tady u nás zvyklí. Vždyť různé sexy časopisy se tenkrát vozily potají pod pohrůžkou pokuty ze západní Evropy a o různých podnicích se svůdnými ženami jsme věděli pouze z vyprávění našich starších spoluobčanů, kteří si tento druh zábavy pamatovali ještě z dob první republiky.

Tento byznys se tedy nevyhnul ani našemu městu Hradec Králové, a tak se v různých formách začal objevovat nejenom na 32 stránkách erotických časopisů v místních trafikách, ale v krátké době zasáhl i do hotelových a restauračních zařízení všeho druhu. Vznikla též politická strana Nezávislá erotická iniciativa, která se ze všech sil snažila dostat do Poslanecké sněmovny. Ta však neuspěla a postupně o ni přestával být ze strany voličů zájem.

Nejznámější byl v té době erotický podnik peep show Carmen, který se nacházel v pronajatých spodních prostorách hradeckého Střeláku. Provozoval ho jeden odvážný a slušný hradecký podnikatel, který se asi inspiroval první českou peep show, jež vznikla 14. 10. 1990 a nacházela se kupodivu na historické Národní třídě v Praze. V krátké době se z tohoto podniku na Střeláku stal velice vyhledávaný podnik, kde se ale scházeli pouze muži. Právě zde mohli návštěvníci tohoto erotického klubu, kromě občerstvení a konzumace alkoholických nápojů, i za jistý menší finanční příspěvek zhlédnout přes okénko za pětikorunu erotické vystoupení zaměstnankyň tohoto tenkrát žádaného zařízení. O co šlo? Podívaná spočívala v tom, že na mírně se otáčejícím kruhovém pódiu nasvíceném reflektory pózovala nahá žena. Kochání se „krásou bez závoje“ však netrvalo dlouho; asi tak minutu či dvě. Pak se okénko zavřelo a vy jste museli, pokud jste chtěli pokračovat, nakrmit bezedný automat další mincí. Nebylo tedy divu, že zvláště zpočátku se do podzemí hradeckého Střeláku hrnulo nedočkavé a nadmíru zvědavé obecenstvo.

Jak taková návštěva hradeckého podniku Carmen probíhala, vzpomíná jistý pamětník, který ale nechce být jmenován. Říká: „Za erotikou a sexem se muselo sejít po schodech do podzemí. Tam byl vstup do prostor, kde po levé straně byla peep show a mírně napravo dvě větší místnosti vybavené různými divany k sezení, křesílky se stolky apod. V jednom pokoji nechyběly ani boxy se zástěnami, kde se poblíže nacházel bar. Bylo potom na návštěvníkovi, jestli se chce zastavit jenom na ‚čumendu‘ v peep show, nebo si dát u baru panáka na kuráž s tím, že vejde do místnosti, kde většinou posedávala dvě tři spoře oděná děvčata. Ta byla hostům k dispozici, ať už šlo jen o lehkou konverzaci spojenou s popíjením vína, či něčeho ostřejšího. Dále však už záleželo na hostu, s jakým záměrem do tohoto podniku zavítal. Chodívalo sem několik pravidelných štamgastů, kteří byli v tomto podniku pečení vaření, a právě v těchto chambre séparée střídali dostupné děvy.“

V krátké době se z této hradecké erotické atrakce stal velice navštěvovaný noční podnik. Dosti často se tam stávalo, že před jeho dveřmi stály fronty návštěvníků a čekali, až je obsluha pustí na uvolněné místo. Víkendové dny byly proto dlouho dopředu rezervovány. A proto, jak se s úsměvem někdy říkalo, kdo nebyl tenkrát nikdy v nočním klubu Carmen v Hradci Králové, jako by nežil.

Hradečtí taxikáři měli v té době častý cíl svých pasažérů právě směr Carmen do peep show. To se do tohoto erotického klubu nechávali v noci odvážet hosté z různých hradeckých barů a vináren, kde právě končil provoz. A právě zde, v tomto nočním podniku, to pro nově příchozí hosty bývala ještě mladá noc, jak říká klasik, a zábava zde probíhala k plné spokojenosti přítomných i vedení Carmen až do ranních hodin.

Je třeba k tomu ještě dodat, že kromě profesionálních striptérek zde našly uplatnění i mnohé dámy z hradeckých domácností, které si sem večer přišly ve vší počestnosti potají něco přivydělat. Dle pamětníků se tam občas stávaly i takové humorné situace, kdy některý host poznal na divanu obnaženou svou ctihodnou sousedku z prvního patra v domě, kde bydlel. A takových překvapení, i daleko větších, prý bylo ještě daleko více!

Podle dostupných informací měl tento podnik na Střeláku trvání od roku cca 1993 do roku 1998. Probíhaly zde i spory a kritiky, jak je možné, že politická strana ČSSD pronajímá ve svém domě takový podnik, jako byl tehdy Carmen peep show. Vše však začalo termínem, kdy tato naše přední politická strana tento majetek získala. Nájemné totiž neplatil podnik Carmen straně ČSSD, ale jistému hradeckému podnikateli, který měl Střelnici od samého začátku pronajatou právě od ČSSD. V podstatě si mohl tento člověk tehdy dělat, co se mu zachtělo, a bez souhlasu jeho majitelů mohl tedy uzavírat i další nájemní smlouvy.

Erotický podnik Carmen by tu byl možná dodnes, kdyby nezasáhla sama ČSSD, jíž celá Střelnice i s restaurací, s velkým i malým sálem a dalšími přilehlými prostorami společně se zahradou patřila. Objevovaly se totiž stížnosti, že tato naše přední politická strana své prostory pronajímá erotickému podniku. Také manželky některých mužů, na které návštěva tohoto „doupěte neřesti“ praskla, protestovaly a psaly stížnosti na magistrát a do novin. A tak byl osud první a zatím poslední hradecké peep show zpečetěn. Podnik skončil a jeho nájemce se hned poté začal věnovat zcela jinému, méně ožehavému podnikání. Ostatně neskončila v tomto duchu jenom Střelnice. Všechna zbývající sídla rozkoše – v Třebši, ve Hvězdě, v Kremlu (budově bývalého sídla KSČ) a snad ještě jinde dopadla podobně. Ani sex shopům se dnes už moc nedaří. Z ulic zmizely téměř všechny, jen několik jich dnes přežívá ve velkých obchodních centrech. Že by tedy mravnost zvítězila nad sexuální nevázaností? I to je možné.

Slávek Trávníček