Žánrová pestrost: Nové výstavy malířek, Milerových fotografií i ukrajinské umělkyně

„Expozice Kruh výtvarných umělkyň zachycuje tvorbu prvního českého spolku, který sdružoval ženy - umělkyně od sochařek, přes malířky po architektky. Nespojoval je věk, ale právě to, že šlo o ženy, jež tvořily skvělé umění. Našim cílem bylo nyní prezentovat opomíjené autorky. Když jsem se začal zaobírat ženami - umělkyněmi v dějinách umění, kladl jsem si otázku, proč se v seznamu mužů objevují ženy pouze minimálně. Bylo to tím, že v dávnější historii bylo výtvarné umění pre-zentováno prostřednictvím mužů - umělců,” řekl kurátor této výstavy Jan Florentýn Báchor.

Kruh výtvarných umělkyň vznikl v roce 1920 a stal se prvním českým ženským uměleckým spolkem. Nepředstavoval stylový směr ani generačně vymezenou skupinu, ale profesní zázemí pro autorky vstupující do veřejného uměleckého provozu jako samostatné tvůrčí osobnosti. V čele spolku působila Valérie Hachla-Myslivečková a podle stanov měl Kruh soustřeďovat umělecké zájmy českých výtvarnic a hájit je i po stránce hmotné. Roku 1922 byl přijat do Syndikátu československých výtvarných umělců. Meziválečná činnost Kruhu měla také mezinárodní rozměr. Roku 1927 se šest československých autorek zúčastnilo výstavy v pařížské Galerii A. G. Fabre.

„Vystavená kolekce připomíná vazbu některých autorek na východní Čechy a navazuje tak na dlouhodobý zájem Galerie moderního umění v Hradci Králové o tvorbu umělců a umělkyň spojených s regionem,” vysvětlil kurátor. Druhá výstava nabízí výběr z děl českého historika umění, výtvarníka, autora vizuální poezie a představitele konceptuálního a akčního umění Karla Milera, jehož práce byly prezentovány v mnoha světových galeriích. Podle kurátorky Anny Horák Zemanové byla jeho tvorba sice poměrně krátká, ale velmi důležitá a je spojena s neoficiální uměleckou scénou období normalizace.

„Vystavené snímky představují fotografické záznamy akcí, které často fungují jako jediný doklad jejich uskutečnění. V případě Karla Milera má však dokumentace oproti tvorbě jeho generačních souputníků specifický charakter. Autor ve většině případů nevystupuje před publikem, ale inscenuje akci výhradně pro objektiv fotoaparátu. Prostřednictvím vlastního těla zpřítomňuje určitý pojem, gesto či myšlenku a vytváří situace blízké fotografickému modelu. Divák u samotné akce přítomen není, přesto je právě on jejím konečným adresátem,” uvedla kurátorka.

Třetí expozice Salty Wounds, Stony Shells, Imprinted Territory, tedy, Slané rány, Kamenné skořápky, Vryté území mladé ukrajinské fotografky Poliny Davydenko, se nachází v komorní galerii Na bidýlku II. Smyslem bylo představit, jak vypadá současná fotografie. „Na mé výstavě uvidíte nejen tři fotografie, ale také videoprojekci After Time, což je osvěžující práce, a také objekty nazvané kamenné „baby” vytvořené z kamenné soli a připomínající slzy,“ prozradila autorka, která ve své tvorbě vnímavě propojuje umělecký výzkum, aktivismus a osobní vyprávění. Její práce uchovávají vzpomínky, ale zároveň zachycují zprávy o realitě, která se pro lidi stala každodenností.

„Polina se zabývá především vyprávěním, pamětí místa, vztahem člověka a krajiny, zvířat, stereotypů i politické reality. Do její práce výrazně vstupuje zkušenost Ukrajiny, zejména Doněcké oblasti, odkud pochází, a témata spojená s těžbou, migrací, válkou a proměnou všednosti. Její díla mají často poetický, citlivý charakter, zároveň v sobě nesou napětí a kritický pohled na to, jak obrazy zprostředkovávají skutečnost, trauma nebo současné konflikty. Její výstava je právě takovým vyprávěním, postupně se vyvíjejícím příběhem jedné dívky, její rodiny, krajiny i celého národa,“ sdělila kurátorka Zemanová. Všechny tři výstavy potrvají do 11. října.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar