Lidé zvládají omezení příkladně. Musím za to poděkovat!

Jaký máte názor na tvrdá opatření spojená s epidemií? Přidal, nebo ubral byste nějaká?
Domnívám se, že aplikovaná opatření jsou na místě a správná. Řadě lidí se mohou zdát zbytečná a přísná, ale je nutné si uvědomit, že jsme v situaci, kterou nikdo v této republice nikdy nezažil a která v posledních 100 letech naše území nepostihla. Prosím, berme nařízení taková, jaká jsou, diskutovat o nich můžeme později. Ještě chci zdůraznit, že je velmi dobře, že předsedou krizového štábu je přední odborník v oblasti epidemiologie a bývalý voják. Profesor Prymula jistě ví, co dělá.

Jak se změnil váš pracovní režim? Kolik času denně strávíte jen kolem koronaviru?
Změnil se hodně, protože záležitostmi okolo koronaviru trávím skutečně asi 90 procent pracovní doby. Zbytek je běžná agenda. Prakticky jsem ale omezil návštěvy v mé kanceláři, protože jsem mimo jiné také předsedou krizového štábu, takže moje onemocnění a případná karanténa by mohly na čas paralyzovat vedení města a organizování nezbytných opatření souvisejících právě s koronavirem.

Jak podle vás obyvatelé Hradce Králové omezení a zákazy zvládají?
Řekl bych, že dobře, až příkladně. Na ulicích vidíte 99,9 procenta lidí s rouškami, nevzniká již nakupovací panika a především, lidé se k sobě chovají ohleduplně, snaží si navzájem pomáhat. Náš národ zkrátka asi potřebuje dva typy událostí, aby se spojil. Buď musíme vyhrát olympijský turnaj v hokeji, nebo nás musí postihnout neštěstí. Jistě si vzpomenete na události v době povodní v roce 1997 či 2002. Nebojím se říci, že se podobná solidarita mezi lidmi projevuje i nyní. Musím za to občanům poděkovat, protože my na magistrátu se můžeme snažit jakkoliv pomáhat, ale bez odezvy u lidí a jejich soudržnosti bychom nedokázali vůbec nic.

Kdo všechno se ve městě podílí na opatřeních? Jak spolupráce funguje?
Na magistrátu začal ihned po vyhlášení nouzového stavu fungovat krizový štáb, jehož jsem předsedou. Jeho součástí jsou lidé zastupující jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému, armády či městské policie. Hlavním organizačním pracovníkem je vedoucí krizového odboru magistrátu, který si vytvořil tým, jenž funguje bezvadně. Jinak se v této době samozřejmě řídíme nařízeními vlády a Krizového štábu Královéhradeckého kraje.

Jste v kontaktu s vládou či některými ministerstvy?
Nejsme a ani nám to nepřísluší. Podléháme Krizovému štábu Královéhradeckého kraje.

Je to pro vás osobně nejtěžší situace během politické kariéry?
Nevím, jestli se to dá takto říct, vždycky může být i hůře. Ale uznávám, že to není legrace, neboť na mém rozhodování je závislé obrovské množství lidí. Z toho vyplývá, že rozhodnutí musí být odpovědná a pokud možno správná. Vzhledem k tomu, že jsem obklopen schopnými lidmi, mou situaci to značně vylepšuje.

Co konkrétně je nejnáročnější?
Už jsem to naznačil. Rozhodnutí musí být rychlá a zodpovědná. Ale musím říci, že i v této situaci mně pomáhají znalosti a vzdělání. Nikdo by například nevěřil, kolik nabídek na různý zdravotnický materiál a na rozmanité desinfekční prostředky náš magistrát dostal. Nemáme šmejdy jen v obchodu s energiemi či s plechovými hrnci. Dobré tři čtvrtiny firem či jednotlivců, kteří nám nabízeli desinfekční prostředky, se po dotazu, co vlastně obsahují, již vůbec neozvali.

Jak zvládá omezení spojená s koronavirem vaše rodina?
Naštěstí mají obě dcery své vlastní domácnosti a styky s nimi jsme omezili opravdu na minimum. A to i s ohledem na zaměstnání mé manželky, která pracuje v lékárně a je vlastně jedním z prvních zdravotníků, kteří se s nemocnými stýkají.

Jak během karantény trávíte volný čas?
Volného času moc nemám. Z práce chodím jako obvykle okolo 18. hodiny, takže večery trávím doma. Musím se přiznat, že někdy oslabíme naši imunitu skleničkou vína, ale ani to samozřejmě nepřeháním. Na víkendy odjíždíme na naši chaloupku, která je skutečně na samotě u lesa a s místními kamarády se nyní nestýkáme, takže tím nikoho neohrožujeme. Tam odpočíváme, chodíme lesem a začínáme pracovat i na zahradě. Nutno říci, že tam si skleničku vína vypít nedovolím, protože musím být schopen pro případ potřeby dorazit kdykoliv do Hradce.

Co jste říkal na spontánní akce obyvatel, kteří začali šít roušky?
Je to fantastické! I tady se potkaly dva faktory typické pro nás Čechy. Spojila nás hrozba infekce
a dokázali jsme využít to, co ve většině z nás stále ještě přetrvává z dob minulých, a to schopnost improvizace. Češi si zkrátka dokážou pomoci, a co je tady důležité, dokážou si pomoci i navzájem. Všem, kteří se do výroby zapojují, patří obrovský dík a uznání. Domnívám se, že je-li pro každý rok historie naší republiky něco charakteristické, pak pro rok 2020 to zcela jistě bude bavlněná rouška s obrázkem či s proužky. Zkrátka musím říct, že to s námi není tak špatné, jak si často myslíme.

Na to bych navázal… Může mít toto těžké období i pozitivní dopady do budoucna?
Samozřejmě. Každý zná rčení Co tě nezabije, to tě posílí. Že nás koronavirus nezabije, je jisté, logicky z toho tedy vyplývá, že z této bitvy vyjdeme posílení a hlavně poučení. Nejenom v ohledu materiálním, kdy nám bude jasné, že například naše zásoby jednorázových roušek nemohou být v množství jednoho milionu nebo, že 100 tisíc balení desinfekčních gelů nemůže pro celou zemi stačit. Kritizovat se však neodvažuji, neboť bych byl právě za toho generála po bitvě. Faktem ale je, že varovná slova tady od odborníků zazněla již v únoru, kdy docent Bohuslav Svoboda v Poslanecké sněmovně upozorňoval na nutnost předzásobení nemocnic a dalších zařízení zdravotnickým materiálem a jeho slovům nebyla přikládána žádná váha. Je však nutné si uvědomit, že to, čeho jsme právě svědky, se nám stalo poprvé. Chyba by ovšem byla, kdyby se nám něco podobného stalo i podruhé.

David Záruba
david@salonkyhk.cz
Foto: archiv magistrátu HK