Malíř Falta svým pohledem na pomíjivou realitu vrací diváka i do minulosti

Ta pomíjivost každodennosti, kdy vše, zejména stavby, roky zůstává nehybně na svém místě, zatímco lidské konání v exteriérech veřejného prostoru, kde nic ani na chvíli nezůstává stejné, je vlastně pomíjivé. A právě tyto momenty všedního života, lidi i činnosti, jež kolemjdoucího člověka nechávají chladným, a zákoutí, jimiž prochází takřka bez povšimnutí, jsou jakýmsi výtvarným zdrojem malíře.

Snaha zdůraznit tyto momenty spojuje všechny vystavené obrazy. „Pozastavíme-li se a pokusíme se jednotlivé momenty každodennosti vstřebat, možná zjistíme, jaká síla a krása se v nich schovává. Spěch společnosti za zábavou, úspěchem a naplněním, nám tím může najednou připadat ještě povrchnější,“ stojí v úvodním slovu k Faltově výstavě. Zatímco se může divák ptát, proč zachycovat něco všedního a mnohdy i banálního, ukazuje se, že i on, stejně jako malíř, je poznamenán nostalgií. Stačí být občas všímavý.

„Mám takové zachycení reality, třeba i té, která v případě různých obchodů či staveb pomalu spěje do svého finále, velmi rád. Proto mně tato výstava přinesla potěšení a také trochu nostalgie. Vzpomínám si z dětství na některá místa, objekty a okamžiky, které se mi vryly do paměti a zůstaly tam dodnes. To mně přináší těžko definovatelnou radost a je to zároveň vzpomínka, která mě obloukem vrací do dávnější minulosti,“ řekl nám návštěvník výstavy Jiří Kučera z Hradce Králové.

Malíř Falta způsobem své tvorby tato slova jenom potvrzuje s tím, že se naše okolí i svět velmi rychle mění. Proto vyhledává a ve svém díle zachycuje to, co bývalo běžné. Je zároveň jistotou, že nikdy například nezapomene, na jakém typu chodníku docházel do školy nebo jaká zábradlí lemovala schodiště při vstupech do škol a obchodů. Svou tvorbou se tak stává jakýmsi kronikářem minulosti a jeho dílo je také určitým depozitářem něčeho, co může záhy zmizet z reálného prostředí.

Vystavená tvorba Theo Falty z let 2018 až 2026 doplněná o obrazy z cyklu Míšené boží z let 2023 až 2024 zaznamenávající nepřehlédnutelné typy obchodů a budov nejen českého venkova, připomíná svým vyjádřením, sklonem k realistickému vidění a jakousi pomíjivou každodennosti dílo proslulého amerického malíře melancholické atmosféry všední reality Edwarda Hoppera. Ten si vybral jako jeviště svých obrazů a skic místa v okolí svého bydliště v newyorském Downtownu.

Zajímaly ho opuštěné železniční stanice, vylidněná maloměstská předměstí nebo zemědělské stroje ponechané na polích.

A toto zaznamenávání běžné reality spojuje tvorbu Falty s Hopperem, akorát v českém prostředí. Dílo vystavené v hradecké Galerii Na Hradě, které tam bude k vidění do 23. března, je pro návštěvníky průvodcem něčím, čeho by si možná mimo galerijní prostor nepovšiml. „Nejsem sice malířka, ale je to pro mě důležitá inspirace k tomu, abych si na ulicích více všímala běžných věcí, které jsou všude kolem nás. To je myslím pro nás mnohdy důležitější, než věci a situace, které se tak jenom tváří,“ uvedla návštěvnice vernisáže Karolína Novotná.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar