Práce s prostorem je pro výběr akcí stěžejní, říká Zdeněk Konečný

Tento objekt, jehož majitelem je Jakub Matoušek, se zvolna mění a pod názvem Hradecká Sýpka jsou v něm pořádány kulturní aktivity nejen hudební, ale i výtvarné včetně workshopů, divadelní a další. Pořadatelem kulturního programu je Zdeněk Konečný. „Objekt a okolí disponují mnoha prostorami, jež doslova vybízejí k rozličnému kulturnímu a společenskému využití,“ řekl v rozhovoru pro Salonky.

Můžete krátce přiblížit historii Hradecké Sýpky a její proměnu z původní funkce do současné podoby?

Historie objektu se začala psát již na počátku 20. století a úctyhodným způsobem si svoji funkci obilného skladiště uchovala téměř sto let. Pokus o její proměnu v 90. letech minulého století ji nenávratně poškodil a lze považovat za zázrak, že její další osud určený k demolici byl v roce 2017 zvrácen současným majitelem, který se pustil do její postupné revitalizace.

Co bylo impulsem pro její obnovu a znovuvyužití?

Troufnu si říci, že je to entuziasmus majitele Jakuba Matouška pro vše, co má hodnotu nejen historickou, ale i příležitost pro budoucnost. Sýpka je krásným příkladem místa, které disponuje nejen geniem loci, ale i skvělým potenciálem na konverzi a nové využití.

Které nejzajímavější architektonické prvky se podařilo zachovat či zrekonstruovat?

Budova vznikla v éře secese. I když jde o průmyslový objekt, některé drobné estetické detaily tohoto slohu jsou na fasádě či okolním plotu patrné. K objektu patří i dvě charakteristické věžičky ukrývající mechaniku kapslových výtahů na obilí, s jejichž dalším využitím se po rekonstrukci počítá. Fragmenty původní mechaniky z období kolem roku 1915, kdy byla sýpka po požáru obnovena, společně s betonovými násypkami jehlanovitého tvaru jsou vděčnými a fotogenickými prvky.

Máte zpětnou vazbu od veřejnosti na to, že se bývalá sýpka proměňuje v kulturní centrum?

Sýpka v tuto chvíli ještě rozhodně není kulturním centrem v té podobě, v jaké by mohla sloužit v budoucnosti. Je to místo pro rozmanité akce a příležitosti limitované současným stavem budovy. Reakce návštěvníků jsou však pozitivní, přestože jsou často překvapeni, kde že se to ocitli. Zvláště, pokud k nám zavítají poprvé. Jejich zájem o program, budovu nebo i prostá zvědavost často převáží nad absencí většího komfortu, což nás velice těší.

Představte akce, které se v ní konají.

Objekt a okolí disponují mnoha prostorami, jež doslova vybízejí k rozličnému kulturnímu a společenskému využití. Právě práce s prostorem je pro výběr akcí stěžejní. Formou série kulturních intervencí se zde v sezóně konají koncerty a hudební vystoupení, filmové projekce, divadelní představení, autorská čtení, komentované prohlídky, rozmanité tvůrčí workshopy, výstavy či krátkodobé umělecké rezidence. Počet zde natočených videoklipů a fotografických seancí již pomalu nejde spočítat. Navštívili nás také filmaři, kteří zde našli atraktivní prostředí k natáčení.

Stojíte za dramaturgií programu. Jak ho koncipujete a co chcete návštěvníkům nabídnout?

Různorodý program již od svého počátku ověřuje prostorové možnosti objektu, ale i zájem publika. Jsme tedy částečně v režimu testování a hledání zájmových skupin a publika, které by mohlo naplňovat prostory pravidelně.

Podle jakého klíče vybíráte interprety, umělce, případně vystavovatele?

Kvalita, originalita a sázka na budoucnost v podobě prostoru a podpory pro současnou a nastupující generaci umělců z regionu, ale i ze zahraničí. V tomto ohledu jde o kontinuitu dramaturgické linie na různých úrovních. Aktuálně nabízíme, zejména kvůli omezenému prostoru a času, takový druh programu, který ve městě i regionu dlouhodobě chybí nebo nemá četné zastoupení či místo v programu zavedených institucí či festivalů. Dramaturgie se však v budoucnosti ještě více otevře, jakmile k tomu budou vhodné prostory. To je jedním z hlavních cílů této iniciativy.

Které z událostí v poslední době považujete za nejúspěšnější?

Slovo nejúspěšnější je poněkud zavádějící. Úspěšné jsou všechny programy, z nichž odcházejí spokojení návštěvníci bez ohledu na jejich počet. Z posledního období si ale skutečně vážím koncentrovaného zájmu a počtu návštěvníků, kteří k nám zavítali na premiérový Den architektury. To bylo potěšující. Z koncertního programu mi v hlavě utkvěla skvělá atmosféra koncertu Berlin Manson a Sinks. Tam se všechny ty atributy, na něž jste se mě ptal, naplnily bezezbytku.

Má podle vás Sýpka vliv na život města Hradce Králové nebo regionu?

Profil návštěvníků je rozmanitý stejně jako program. Obecně jsou to spíše mladí lidé, kteří hledají nová místa i formy zábavy nebo jsou jen zvědaví a nebojí se experimentovat. V závislosti na programu je paradoxně na některých akcích v převaze publikum z regionu, Prahy, Brna či Ostravy.

Existují nějaké výzvy, které vás čekají v příštích sezónách?

I v příštím roce se uskuteční série kulturních akcí pod názvem SÝPKA i pravidelnější filmové projekce. Chtěli bychom uspořádat větší uměleckou rezidenci ve spolupráci s dalšími subjekty. To si však prozatím nechám pro sebe.

Máte nějakou vizi, jak by měl tento velkorysý prostor vypadat třeba za deset let?

Budoucnost souvisí s novým územním plánem města. Rozhodne výsledná podoba rekonstrukce hlavního nádraží a plánovaná revitalizace a zpřístupnění okolí. V tomto kontextu je jedním z dílčích cílů stálé zázemí pro místní společenský, komunitní a kulturní život. Díky blízkosti dopravního uzlu a dostupnosti hromadnou dopravou je nasnadě se pokusit o „kulturfabrik“ východních Čech.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Martin Veselý, archiv Hradecká Sýpka