Zlato z paralympiády po nedávném narození dcery by byla velká paráda

Přes obrovskou konkurenci, která na paralypiádě v Tokiu nepochybně bude, věří v úspěch. Byl by to podle něj pěkný dárek pro nedávno narozenou dceru Rozárku. „Kdybych vystřílel zlato, tak by to byla společně s narozením dcery Rozárky velká paráda,“ řekl Salonkám před odletem do Japonska vemi uspěšný hradecký sportovní střelec.

Tomáši, na šampionátu handicapovaných sportovců v autralském Sydney jste se stal loni mistrem světa, předtím mistrem Evropy a teď jste se prostřílel na Paralympijské hry v Tokiu. Skromnost stranou, jak tuto zlatem vydlážděnou cestu hodnotíte?
Je to samozřejmě super, jsem spokojený a trenéři také. Když jsem se stal mistrem světa, střílel jsem teprvé tři roky. Musím říci, že to byl raketový start. 

Parlymypiáda měla být už loni, ale covid to překazil. Jak jste se na tu letošní připravoval?
Letos to bylo lepší, protože restrikce nebyly tak velké, jako loni, kdy byly všechny stadiony i sportoviště zavřené a nebylo možné se plnohodnotně připravit. Loňský rok tomu ale chybí, trochu jsem vypadl z tempa a bylo náročnější se do tréninkového procesu zase dostat. V současné době jsem hodně intenzivně trénoval, tak snad neudělám žádnou ostudu.

Věřil jste, že si vystřílíte nominaci nebo jste měl pochyby?
Nominaci jsem si vystřílel dva roky poté, co jsem se střelbou začal. Byl to první rok, kdy jsem jezdil na mezinárodní závody a do klína mně to padlo ve Francii. Střílelo se mi velmi dobře a povedlo se to hned na mém prvním velkém a třetím mezinárodním závodě, kdy jsem o nějaké paralypiádě ani nepřemýšlel.

Co vás v Tokiu čeká?
Do Tokia odlétáme v neděli. Po přistání nás opět čekají PCR testy. Potom nás převezou do vesnice, kde budeme ubytovaní. V první dny tam bude trochu omezený provoz, aby se předešlo případné nákaze. Čekají nás tréninky a 31. srpna začíná samotný závod, který pro mě pokračuje v celkem třech disciplínách 2. a 4. září.

Co představují?
První je moje nejsilnější disciplína – střelba ze vzduchové pistole. Následovat budou střelba z malorážky na pětadvacet metrů 30 plus 30 ran, a nakonec střelba z malorážky na padesát metrů s 60 ranami.
 
Bude tam určitě velká konkurence. S čím tam jedete, jaké máte ambice?
Budou tam ti nejlepší z celého světa, takže konkurence bude obrovská. Největší naděje vkládám do první disciplíny, tedy do střeby ze vzduchové pistole, v níž jsem nejsilnější. U dalších dvou disciplín, děj se vůle Boží. Natrénováno mám, tak uvidíme.

Paralympiáda je životní závod. Cítíte nějaké předstartovní napětí nebo jste v klidu?
I když bývám docela velký flegmatik, jak se to blíží, v klidu už moc nejsem a na sobě trochu cítím. Věřím ale, že při samotném závodě budu v klidu.

A jak se na japonskou metropoli těšíte? Budete mít možnost si prohlédnout město?
Myslím si, že nás kvůli covidovým opatřením nikam nepustí. Nesmíme používat hromadnou dopravu, takže se nikam nedostaneme. Budeme buď na sportovištích, nebo v paralympijské vesnici za městem.

Před měsícem se vám narodila dcera. Není právě tato skutečnost velkou motivací vyhrát paralympiádu?
To určitě je a bylo by to dobře slučitelné. Kdybych vystřílel zlato, tak by to byla společně s narozením dcery Rozárky velká paráda.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto. Archiv Tomáše Peška