Galerie moderního umění obmění stálou expozici, otevře tři výstavy
24. června 2026
GMU třikrát do roka ve stále expozici proměňuje tři sekce, a to Na bidýlku II, Za zdí a Na zdi. Stálou expozici otevřela v únoru, která potrvá do 20. ledna 2030. Obměnnými výstavami, které jsou součástí stále expozice, chce GMU zachovat její atraktivitu i pro pravidelné návštěvníky. "Výstavy budou k vidění do 11. října," sdělila mluvčí hradecké GMU Pavla Rousková.
Polina Davydenko ve své tvorbě propojuje fotografii, video a instalaci. "Do její práce výrazně vstupuje zkušenost z Ukrajiny, zejména Doněcké oblasti, odkud pochází. Reflektuje témata spojená s těžbou, migrací, válkou a proměnou každodennosti," uvedla Rousková.
Karel Miler, který žil v letech 1940 až 2025, byl český historik umění, výtvarník, autor vizuální poezie a představitel konceptuálního a akčního umění. S Janem Mlčochem a Petrem Štemberou patřil k takzvané pražské trojici, volnému okruhu autorů spojených s českým akčním uměním, performancí a bodyartem 70. let. Jeho tvorba je spojena s neoficiální uměleckou scénou období normalizace, a přestože na konci 70. let svou akční tvorbu ukončil, řadí se k důležitým představitelům českého konceptuálního umění, uvedli zástupci GMU.
Výstava Kruhu výtvarných umělkyň v oddíle Na zdi připomene vazbu některých autorek na východní Čechy a navazuje na dlouhodobý zájem GMU o tvorbu umělců a umělkyň spojených s regionem. K vidění bude dílo Minky Podhajské, Julie Winterové-Mezerové, Anny Mackové a dalších autorek. Kruh výtvarných umělkyň se stal v roce 1920 prvním českým ženským uměleckým spolkem, který sdružoval malířky, sochařky, grafičky i autorky užitého umění. Představoval profesní zázemí pro autorky vstupující do veřejného uměleckého provozu, informovala galerie.
Na bidýlku II je komorní galerie, v níž GMU představuje tvorbu nejmladší generace autorů, současných studentů či absolventů z ateliérů výtvarných škol. Za zdí je výstavní prostor věnovaný umělcům, kteří v letech 1948 až 1989 tvořili mimo oficiální struktury kulturní politiky, v undergroundu či institucemi přehlížené šedé zóně. Na zdi je výstavní plocha věnovaná stylům, motivům, skupinám, umělkyním a umělcům, kteří zůstali mimo hlavní proud vyprávění o umění doby moderny.
ČTK