Úterý

1. září 2026

Nyní

16ºC

Zítra

23ºC

Svátek má

Linda a Samuel

Děti nepotřebují dokonalé rodiče. Potřebují, aby tam byli, tvrdí psychoterapeut

Sociální sítě, mobily, tlak na výkon, nové kolektivy i nekonečné srovnávání. Dnešní děti vyrůstají v prostředí, které jim nabízí obrovské možnosti, ale zároveň jim dokáže pořádně zamotat hlavu. Jak poznat, že už nejde jen o obyčejný strach? A jak dítě podpořit při nástupu do školy, aniž by ho rodiče dusili přehnanou péčí? O tom mluví v novém podcastu psychoterapeut Michal Sirka.

Podle něj není jednoduché říct, že dnešní děti jsou automaticky v horší psychické kondici než předchozí generace. Ve své praxi ale pozoruje, že zájem o terapeutickou pomoc roste. Děti navíc čelí něčemu, co jejich rodiče v podobné míře nezažívali – obrovskému množství možností, sociálním sítím a neustálému srovnávání.

„Každé dítě je fakt úplný originál. Každé to má trošku jinak,“ upozorňuje Sirka. Zvlášť náročné mohou být změny – první školka, první třída, přechod na druhý stupeň nebo střední školu. Dítě potřebuje čas, aby si na nové prostředí zvyklo. A také někoho, o koho se může opřít.

Rodiče by přitom měli zbystřit ve chvíli, kdy se některé potíže vracejí. Nemusí jít jen o pláč nebo smutek. Psychická nepohoda se může ozvat i přes tělo. „Když děti říkají: Bolí mě bříško, ne vždycky za tím je samotné bříško,“ tvrdí psychoterapeut. Důležitá je podle něj dlouhodobost, opakované potíže nebo nezvykle silné reakce na běžné situace.

Velkým tématem podcastu je také začátek školního roku. Michal Sirka radí nesnažit se dítěti namluvit, že všechno musí být od prvního dne skvělé. Mnohem důležitější je dát mu najevo, že i strach nebo slzy jsou v pořádku. A klidně z přechodu do nové životní etapy udělat malý rituál. „Pojďme to taky oslavit. Třeba půjdeme na zmrzlinu,“ říká.

A pak jsou tu mobily. Sirka je pro jasné hranice, i když se dětem nemusí líbit. Telefon a sociální sítě podle něj svádějí permanentní souboj o naši pozornost a dítě samo často ještě neumí říct dost. Zákazy ale budou mít jen omezený efekt, pokud rodič sám tráví hodiny s telefonem v ruce.

„Děti se učí nápodobou. Budou to dělat podobně jako my,“ připomíná. Místo věty „Už dej ten mobil pryč“ tak možná někdy stačí začít u sebe.Jak dlouho dát dítěti čas na adaptaci? Kdy už vyhledat odborníka? Co dělat, když problém není jen v dítěti, ale v celé rodině? A proč by se rodiče měli umět svým dětem omluvit? Celý rozhovor s psychoterapeutem Michalem Sirkou najdete v podcastu Trutnovinek.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Michal Homola

Sdílet:
Mohlo by vás také zajímat