Mladí umělci vytvořili instalaci z průměrné energie výkonu dospělého člověka

V čele galerie jsou pak umístěna rozmanitá torza dávnějších nejen elektro přístrojů, které kdysi sloužily svému účelu. V souladu s estetikou vystavujících tvoří samostatný a na první pohled působivý industriální artefakt. „Výchozím bodem výstavy 100 W, zatím bezejmenného uskupení mladých umělců, je pojem průměrné energie výkonu dospělého člověka. Od něj se odvíjejí základní otázky směřující k tomu, jakým způsobem energie z člověka vychází, jaké po sobě zanechává stopy, jak mohou jednotlivé energie, podobně jako jejich nositelé, koexistovat a co se s energií děje po jejím vydání,“ řekl kurátor výstavy, sochař a malíř Štěpán Málek, člen Klubu konkretistů KK3.

Podle něj instalace nevystupuje jako nositel jednoznačných významů, ale jako prostor pro otázky, v němž je divák vyzván k aktivní účasti na jejich hledání. „Cílem není nalezení odpovědí, nýbrž samotný proces zkoumání. V kontextu této výstavy však divákovi nabízí specifickou míru tajemství a ozdravného neklidu, nikoli však disharmonii. Jemně potemnělá, pocitová atmosféra instalace prostoupená vědomím pomíjivosti v určitém ohledu evokuje způsoby myšlení a cítění umělců předchozích generací, jako byli například Jannis Kounellis, Christian Boltanski a další,“ vysvětlil kurátor.

Mladí tvůrci mají touhu zachytit nezachytitelné a pojmenovat nepojmenovatelné, což zůstává trvalým hybatelem uměleckého uvažování napříč generacemi. „Zůstává tak otevřená otázka, co má větší váhu: zda čisté prázdno, nebo lidská potřeba toto prázdno zaplnit, případně, zda oba póly nelze chápat jako neoddělitelné součásti téhož procesu. A zároveň se nabízí otázka, kam se energie ztratí a jestli se v nějaké podobě vrátí zpět. Jasné je, že nikdy nezmizí a objeví se někde jinde,“ dodal kurátor Málek. Jako jakýsi protipól na opačné straně výstavního prostoru galerie zdobí stěnu a je nedílnou součástí výstavy série bílých slepotiskových monochromů, což je speciální razící technika z matrice.

Umělci ke své tvorbě využili část materiálu poskytnutého hradeckým Cirkulárním centrem RecyUpcy, jehož cílem není jen recyklovat věci, ale také chce proměňovat způsob, jakým přemýšlíme o zdrojích, ruční práci a hodnotě materiálů. „Věříme, že budoucnost měst nevzniká v továrnách, ale v dílnách, školách, komunitách a každodenní práci s dostupnými materiály,“ uvedl zástupce Cirkulárního centra, které právě v této souvislosti vyšlo vystavujícím vstříc. Výstava 100 W potrvá v Galerii Škroupovka do 2. března.

Hynek Šnajdar
hynek@salonykhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar