Salonky v Hradci Králové vstoupily 1. října do čtvrtého roku své existence

Moderní technologický vývoj jde stále rychleji kupředu. Důkazem tohoto tvrzení jsou nepochybně robotické systémy používané v rozmanitých odvětvích včetně zdravotnictví. K operacím je už od roku 2016 využívá Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kdy získala první robotický systém da Vinci Xi, a koncem letošního srpna další. Díky němu se v příštím roce zdvojnásobí počet operací asistovaných robotem na 800 až 850.

Právě o provozu těchto systémů mluví ve velmi zajímavém rozhovoru pro říjnový magazín Salonky člověk nadmíru povolaný, lékař, vedoucí Robotického centra hradecké fakultní nemocnice, profesor Miloš Broďák, který také zdobí titulní stranu magazínu. „Robotický systém umožňuje přenášet přesné milimetrové pohyby prstů rukou do těla pacienta, což je neporovnatelné s laparoskopií. Právě díky tomuto přenosu, který je digitální, kdy operatér sedí mimo tělo pacienta, je stroj se svými rameny schopen v břiše či hrudníku vytvářet  zcela přesný pohyb. Další výhodou je, že chirurg díky dvěma kamerám vidí operované místo trojrozměrně, tedy ve 3D,“ řekl lékař.

Rovných 100 let od otevření budovy svého vzdělávacího zařízení slaví letos na podzim hradecká Střední odborná škola veterinární sídlící na Pražské třídě v Kuklenách. Poprvé se otevřela na konci září roku 1923 za účasti legendárního starosty Františka Ulricha a vzdělávání pracovníků v zemědělství v různých oborech probíhá v budově bez přestávky celých 100 let. Nejen o její historii a staleté budově hovoří v rozhovoru pro Salonky ředitelka školy Hana Rubáčková, která v jejím čele stojí neuvěřitelných 27 let.

Jak už jsme zmínili, Salonky slaví čtvrtý rok existence. Referuje o tom pravidelná rubrika Oko Salonek. Osmačtyřicet měsíců není sice zase tak dlouhá doba, nicméně se za ten časový úsek v krajském městě odehrálo množství událostí, například nedávné dokončení stavby multifunkčního fotbalového stadionu v Malšovicích. Těch událostí, třeba ne tak monumentálních, bylo pochopitelně více. Salonky je vždy mapovaly a informovaly o nich nejen na svém webu včetně sociálních sítí, ale právě také ve svém čtenáři vyhledávaném magazínu.

Do Hradce Králové se vrátil Václav Kotal, staronový kouč fotbalistů FC Hradec Králové. Stalo se tak po pouhých osmi ligových zápasech po nepříliš povedeném vstupu do sezóny, kdy u Votroků skončil Jozef Weber. Sedmdesátiletý odborník Kotal je hradeckou legendou. V 80. letech hájil černobílé barvy jako hráč, v 90. letech jako sportovní ředitel a mezi lety 2009 až 2012 jako hlavní trenér. „Říká se, že se liga neodmítá, mě ale lákalo hlavně to, že jde o Hradec. Bydlím tady a něco jsem tady i odtrénoval, takže jsem se nemusel dlouho rozmýšlet,“ uvedl v dalším materiálu magazínu nový trenér.

Víte, že pro seniory, kteří už vlivem věku a s přibývajícími zdravotními problémy nemohou být sami doma, existuje v Hradci Králové a v dalších místech kraje kromě pobytových zařízení ještě další bohulibá služba? Ano, je tomu tak. Spolek HEWER prostřednictvím osobních asistentů poskytuje lidem, kteří k životu potřebují pomoc druhé osoby, individuální podporu a pomoc přímo v pohodlí jejich domova, a to kdykoliv včetně víkendů a svátků. V pozici oblastního manažera tohoto spolku pro Královéhradecký kraj působí tři a půl roku Jiří Nejman. „Primární pro naše služby je vždy klient. Usilujeme o to, aby díky naší pomoci mohl žít v domácím prostředí, byl tam spokojen a cítil se v něm dobře. To je hlavní cíl terénní sociální služby osobní asistence, kterou HEWER poskytuje,“ sdělil našemu magazínu Jiří Nejman.

Pravidelný vzpomínkový seriál Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije vstoupil v říjnovém magazínu do jubilejního desátého dílu. Jeho autor Slávek Trávníček se v něm zaměřil na vrchního číšníka Josefa Šrajera. Tato známá hradecká legenda dlouhá léta pracovala v oblíbeném hotelu Paříž nebo v denní vinárně Balkán. „Vždy byly pečlivě upraven a pokaždé v černém slušivém obleku, s motýlkem nebo černou kravatou,“ představil tuto osobnost Trávníček a dodal, že Hotel Paříž dodnes Hradečákům chybí, stejně jako vrchní Josef Šrajer i populární výčepní Pepíček Klíma, na kterého štamgasti také rádi vzpomínají. 

Zvony jsou prý věčný nástroj. Možná právě proto se ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, kde sídlí úřad zdejší diecéze Církve československé husitské, chystá velká událost. Do věže objektu sboru, jehož autorem je proslulý architekt Josef Gočár, bude totiž zavedena unikátní zvonohra s celkem padesáti zvony, z nichž nejtěžší váží 250 kilogramů. „Tento český unikát bude slavnostně uveden do provozu prvním koncertem v roce 2025, kdy se bude slavit 800 let založení města Hradce Králové,“ prozradil biskup zdejší husitské církve Pavel Pechanec.

Mnozí lidé ho znají jako někdejšího výrazného punkera a někdejšího zpěváka kapely N. V. U. a nyní formace !V. V. U. To ale ve světě jeho aktivit není zdaleka všechno. Je také sochařem, výtvarníkem, pedagogem, představitelem konkrétního umění a dlouholetým předsedou východočeské sekce Klubu konkretistů KK3. Štěpán Málek je nepřehlédnutelná osobnost, která Salonkám poskytla rozhovor nejen v souvislosti s aktuální výstavou KK3, která se koná na třech místech krajského města. „Nejjednodušší definicí konkrétního umění je, že je nezobrazivé. Ze své podstaty je konkrétní umění tichý jazyk, má meditativní polohu a od diváka vyžaduje určitý dialog,“ vysvětlil Štěpán Málek čtenářům Salonek.

Říjnový magazín Salonky, který je opět nabitý velmi zajímavým, inspirativním a dobrým čtením, je tedy na světě. Stačí ho jen otevřít a pustit se s chutí do četby. Ještě předtím je ale nutné si ho vyzvednout na vybraných distribučních místech v Hradci Králové . Tak nezapomeňte Salonky jsou tu pro vás. Proto, čtěte Salonky!

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Salonek